Ocenění firmy - metody a postupy

Každé ocenění podniku je individuálním a velmi složitým procesem. Cílem ocenění firmy (podniku) je stanovení jeho tržní hodnoty (ne tržní ceny) s přihlédnutím na mnoho faktorů působících na současnou ale především budoucí ekonomickou situaci podniku. Způsob, rozsah a zvolená metoda ocenění podniku je závislá na konkrétní situaci ve které se podnik nachází a od účelu tohoto ocenenia.Metódy oceňování podniků můžeme rozdělit do těchto tří hlavních skupin:

• A. výnosový přístup,
• B. porovnávací (tržní) přístup,
• C. majetkový přístup.

Výnosový přístup je při stanovení hodnoty firmy používán nejčastěji. Je založen na předpokladu, že investor (kupec) ve skutečnosti nakupuje budoucí tok příjmů, tedy budoucí peněžní tok (cash-flow). V rámci výnosového přístupu se nejčastěji používá dvoufázová metoda DCF (Discounted Cash Flow). Její klíčovým předpokladem je finanční plán společnosti na období alespoň 3-5 let, podložený dosažitelnými předpoklady. Hodnota společnosti se následně vypočítá jako součet současných hodnot dosaženého cash-flow společnosti (provozní hospodářský výsledek po zdanění upravený o vývoj pohledávek, zásob, závazků a investičních výdajů) v jednotlivých letech, přičemž na zbývající období se použije odhad stálého cash-flow, tedy jakási trvalá renta začínající rokem po období finančního plánu. Hodnota vlastního kapitálu je následně dána odečtením dlouhodobých úročených úvěrů.
Pro použití této metody je velmi důležité stanovení diskontní sazby, pomocí které se bude stanovovat současná hodnota dosahovaného cash flow. Stanovení výše diskontní sazby závisí na mnoha faktorech, jako je struktura financování společnosti (poměr vlastní kapitál / cizí zdroje, velikost společnosti, a další). Při stanovení diskontní sazby se vychází z tržních dat společností působících v sektoru podnikání oceňované společnosti.

Srovnávací přístup klade důraz na srovnávací charakteristiky oceňované společnosti a majetku. Hodnota podniku je v tomto případě stanovena na základě srovnání s podobnými subjekty, které již byly prodány nebo nabídnuty k prodeji v nedávném období. Je použitelný tam, kde je k dispozici dostatečné množství údajů o trhu srovnatelných statků, což předpokládá rozvinuté a dlouhodobé podmínky tržního hospodářství (údaje z burzy cenných papírů, údaje o podobných transakcích, apod..). V současných podmínkách Slovenské kapitálového trhu je zpravidla možné používat srovnávací postup jen při odvozování relevantních údajů ze zahraničních kapitálových trhů, které disponují podstatně vyšší mírou likvidity a transparentnosti.

Majetkový přístup v zásadě odvozuje hodnotu podniku od celkové hodnoty aktiv, které daný podnik vytvářejí. Tato metoda je založena na korektním ocenění majetku pomocí vybraných auditorských postupů se zohledněním opravných položek, přeceněním na tržní hodnoty, případně jinými příslušnými postupy a ocenění závazků (opět vybranými auditu), přičemž hodnota vlastního kapitálu je dána rozdílem oceněného majetku a oceněných závazků. Jde tedy o ocenění statické, vycházející z účetních hodnot, přeceňování na hodnoty tržní, ovšem za předpokladu dalšího pokračování činnosti podniku (tedy ne v případě likvidace společnosti).
V rámci této metody se v některých případech používá metoda likvidační hodnoty, kdy se nepředpokládá další podnikání, ale likvidace společnosti, tedy ukončení činnosti a prodej jednotlivých položek aktiv. Její použití má opodstatnění v případě, že by likvidace podniku přinesla větší zisk, než další pokračování v podnikání společnosti, tedy likvidační hodnota> výnosová hodnota.