Konopný seznam

středa 2. března 2011

Problémy při realizaci energeticky pasivních domů na bázi dřeva

Novodobé budovy na bázi dřeva jsou charakteristické nízkou spotřebou energie na vytápění a nadstandardní tepelnou ochranou oplášťujúcich konstrukcí. Častou otázkou je, co taková nízkoenergetická budova stojí, nebo jaké zvýšení investic musí investor snést, pokud se rozhodne například pro energeticky pasivní dům.

Hned na začátku je třeba říci, že náklady na výstavbu pasivního domu jsou podstatně vyšší, než se zpočátku očekávalo av podmínkách Slovenské stavebního trhu se první odhady pohybují od 30 do 60% (Zdaleka ne o 10% vyšší než to slibovali zdroje z kuchyně pasivních domů ). Souvisí to zejména s podstatně vyšší tloušťkou tepelných izolací, speciální konstrukcí a zasklením oken, nezbytným technickými zařízeními se zpětným získáváním tepla a zařízeními na kolekci a akumulaci energie z obnovitelných zdrojů. Určité ekonomické standardy se prostě nedají oklamat. Přesto se však náklady dají v mnoha položkách snížit - a nemusí to být ani na úkor kvality ani na úkor standardů nízkoenergetického či energeticky pasivního domu. Jednou z možností je individuální výstavba pod dozorem odborníka z jednoduchého stavebního systému, který poskytuje snadno opracovatelná domácí dostupná surovina - dřevo.

Návrh nizkoenergetického a pasivního domu na bázi dřeva

Mnohaletá praxe z blízkých zemí (Rakousko, Německo) signalizuje, že pro dosažení pasivního standardu je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost projektové přípravě. Architektura pasivních budov je podřízena myšlence tepelné úspornosti, využívání pasivních slunečních zisků a jiných alternativních zdrojů energie. Samotný tvar pasivního domu by měl být co nejkompaktnější a jednoduchý bez zbytečných výstupků, aby se zmenšily ochlazované plochy. Někdy se však členitosti stavby nevyhneme, protože si ji vynutí architektonický a urbanistický kontext. Platí však, že povrch pláště budovy by měl být co nejmenší vůči obestavěnému objemu budovy. V architektonickém návrhu by měly být zakomponovány i technická zařízení a konstrukční prvky jako například stínění zasklený ploch proti vysokému letnímu slunci, sluneční kolektory, akumulační prvky a podobně tak, aby neškodily architektuře, ale naopak ji dotvářely. To platí obzvlášť o lehkých budovách na bázi dřeva, které postrádají akumulační jádro av kterých vlivem extrémní tepelné ochraně a velkému podílu zasklených ploch dochází v létě k tepelné nepohodě.

Základním požadavkem efektivní současné výstavby je cenově dostupný konstrukční systém, který by při zabezpečení základních funkcí (statická únosnost, požární odolnost, ochrana proti hluku ... atd..) Zároveň splňoval i následující zvýšené funkční požadavky:

* Kvalitní tepelná ochrana,
* Jednoduchá montáž bez použití těžké stavební techniky s minimálními nároky na kvalifikovanou pracovní sílu,
* Recyklovatelnost - možnost jednoduchého rozebrání a opětovného použití,
* Minimální zátěž životního prostředí během celé životnosti,
* Nízká výrobní energetická náročnost a energetická náročnost výstavby,
* Nižší, nebo alespoň srovnatelná cena s ostatními materiálovými bázemi nebo stavebními systémy.

Výběr konstrukčního systému by měl být pro daný typ budovy co nejoptimálnější. Protože tento typ staveb podstatně využívá pasivní solární zisky a vnitřní zdroje tepla, pasivní budova se neobejde bez systému kontrolovaného větrání. Zvýšenou pozornost proto třeba věnovat vzduchotěsnosti obalu a dobře dimenzovanému návrhu vzduchotechnických rozvodů a zařízení. Mnoho dobrých projektů selhává právě tomto bodě (při velké rychlosti proudění v systému nuceného větrání nastává pocit nepohody, nebo se naopak nedostatečně odvětrávají všechny prostory).
Sloupkový konstrukční systém

Základem současného standardního kolony konstrukčního systému jsou profily osově od sebe vzdáleny 400 až 600 mm, s šířkou 50 až 60 mm a výškou profilu 100 až 140 mm. Výška profilu určuje tloušťku izolační výplně. Sloupy jsou průběžné od základového prahu až po Okap a stropní nosníky jsou přiloženy ke sloupkům (systém Balloon frame) nebo jsou přerušeny v místě stropu a samotný strop je uložen na vrchní hranol rámu (systém Platform frame).

Pokud sloupy nevyhovují ze statického hlediska, vytvářejí se potřebné profily sdružováním nebo vytvářením sloupků členěného průřezu. Aby se zvýšil tepelný odpor stěny a přerušili tepelné mosty, obklady se vnější strana kontaktním zateplovacím systémem nebo tepelnou izolaci s odvětranou mezerou. Z interiérové ​​strany je možné přidat další tepelněizolační vrstvu tloušťky až do 80 mm, která zároveň slouží jako instalační vrstva.

Pro pasivní domy se požadovaná tloušťka tepelné izolace pohybuje od 280 mm a více. Aby a ušetřil materiál a aby se vyloučily tepelné mosty, používají se místo masivních dřevěných profilů profily tvaru I a profily skříňového průřezu, jejichž vnitřek je vyplněné tepelnou izolací. Profily složeného průřezu jsou také výhodnější z hlediska statiky az hlediska deformace.


Obr.1: Sloupkové systém vhodný pro pasivní domy a) s použitím skříňových profilů b) s použitím profilů tvaru I
Panelový konstrukční systém

Z hlediska statického působení, tepelně izolačních vlastností, a vzduchotěsnosti platí tytéž konstrukční zásady jako pro sloupkové konstrukce. Musíme však počítat is dopravním a montážními zatíženími. Rozměry panelů se pohybují od 1,2 metrových modulů pro montáž bez pomoci stavebních mechanismů, až po celostěnové panely délky do 12 metrů. Velkou výhodou tohoto konstrukčního systému je velmi krátký čas montáže, zvláště pokud jsou panely ve výrobě dokončené i s finálním exteriérovým a interiérovým opláštěním. Na druhé straně je problém s dopravou nadrozměrných kusů.

Pro dosažení pasivního standardu je opět třeba dbát na přerušení tepelných mostů a dostatečnou tloušťku izolace. Nejslabší místa z hlediska vzduchotěsnosti představují rohové spoje, připojení otvorových výplní (okna a dveře) a instalační otvory jako jsou elektroinstalační kabely projíždějící parozábranu a větrový překážku.
Konstrukční systém z prefabrikovaných tvárnic.

Způsob výstavby při použití prefabrikovaných tvárnic je podobný jako výstavba z velkoformátových silikátových cihel. Jedná se však o suchý způsob montáže založené na jednoduché modulové výstavbě z průmyslově vyráběných modulů. Základní kus je vytvořen z dutého modulu délky 600 a vysokého 300 milimetrů. K základnímu modulu se vyrábějí moduly čtvrtinové, poloviční a doplňkové prvky. Jednotlivé tvarovky do sebe zapadají na pero a drážku nebo kolíkovými spoji. Stěna je vyztužena na výšku vloženými hranoly nebo zvenku nabitým laťováním. Samotná tvarovka je vyrobena z vysušeného řeziva nebo z velkoformátových materiálů, nejčastěji OSB desek. Dutina je vyplněna tepelnou izolaci na bázi minerální vlny, recyklovaného papíru, korku a podobně. Montáž nevyžaduje složité mechanické a dopravní prostředky, je efektivní a rychlá. Potřebná tloušťka tepelné izolace se dosáhne jednak tloušťkou izolační výplně, jednak oboustranným obkladem.


Obr.2: Prefabrikovaná tvarovka
Obvodový plášť s nosnou vrstvou z lepeného dřeva

Ne častým, ale perspektivním a trendovým řešením obvodového pláště pro NED a pasivní budovy jsou celostěnové bloky z lepeného lamelového dřeva. Vrstva lepeného dřeva na interiérové ​​straně plní hlavně nosnou funkci. Vrstva tepelné izolace je přidána směrem do exteriéru spolu s ostatními vrstvami konstrukce. Takovým uspořádáním vrstev víme eliminovat tepelné mosty vznikající v místech napojení obvodové stěny se stropem a střešním pláštěm. Vrstva lepeného dřeva má i lepší akumulační vlastnosti, které příznivější ovlivňují kolísání vnitřního klimatu. V neposlední řadě nelze opomenout estetickou hodnotu lepeného dřeva při kterém dokážeme eliminovat jeho viditelné chyby jako jsou suky, praskliny a podobně.

Žádné komentáře:

Okomentovat