Kdy je třeba kočku koupat?

Když má:

Mastnou srst
Blechy a jejich vajíčka v srsti
Zašpiněnou, zablácené srst
Kočka zapáchá

Šampon pro kočky

Mnoho koček se dožívá mnoho let i bez toho aniž by se jen jednou vykoupala, I když kočka po koupání voní a vypadá lépe. Koupel pozitivně ovlivňuje zdraví kočky a odstraňuje parazity a blechy které se nacházejí v srsti. Velmi důležité je abyste používali správný šampon, nedoporučujeme používat šampony pro lidi protože nemají správnou hladinu pH. Dětské šampony jsou příznivá protože mají speciální složení. Pokud chcete použít šampon proti blechám prostudujte si pořádně složení protože může být toxický pro kočky a obzvlášť pro koťata.Ujistěte se že šampon proti blechám je vhodný i pro kočky a koťata. Před samotným koupáním byste měli kočce ostříhat drápky, protože se může kočka při koupání naštvat a poškrábat Vás.

Návod jak vykoupat kočku

Na dno vany položte ručník nebo jinou podložku aby se kočka neklouzala
Použijte sprchovou hlavici
Jemně navlhčete kočce srst s vlažnou vodou. Jemně držte kočce zátylek
Vmasírujte šampon do srsti
Na čištění obličeje můžete použít starou zubní kartáček. Při koupání se do očí nesmí dostat voda ani šampon
Pár minut nechte šampón působit
Důkladně opláchněte kočku vlažnou vodou a odstraňte veškerý šampon
Vymačkejte přebytečnou vodu ze srsti, nohou a ocasu
Osušte kočku, můžete použít fén ale nemůže foukat velmi horký vzduch neboť může kočce způsobit popáleniny. Při sušení používejte hřeben.
Před koupáním kočky Vám doporučujeme obléci si zástěru nebo něco podobné protože je velmi pravděpodobné že se koupání kočce nebude moc líbit. Zavřete dveře do koupelny aby Vám neutekla. Doporučuji Vám abyste kočku nekoupali sami ale abyste měli i asistenta který Vám v případě potřeby pomůže.

Zákonné pojištění vozidel je povinné

Zákonné pojištění vozidel prostě musí být povinné, a když se to někomu nemusí líbit, že musí za provoz auta společně s klasickými náklady platit navíc i nějaké pojištění, které je třeba v životě nevyužije, základní argumenty jsou dva a dovolím si tvrdit, že prakticky nevyvratitelné.

Nikdo o sobě nemůže tvrdit, že je absolutně bezchybným řidičem, který nikdy nemůže způsobit dopravní nehodu a to je první důvod, proč tu zákonné pojištění vozidel je. V případě zavinění nehody totiž samozřejmě budete platit veškerou způsobenou škodu a to jak věcnou, tak především tu vyšší, na zdraví osob. Málokdo má dnes k dispozici částky v pořádku milionů, někdy i desítek milionů, aby byl schopen to pokrýt, což je první důvod, proč je potřeba být pojištěn.

I druhý argument hraje ale pro zákonné pojištění vozidel. Jedná se o to, že když naopak někdo způsobí škodu vám, asi by se vám moc nelíbilo, kdybyste se prostě dozvěděli, že dotyčný nemá na úhradu a měli smůlu. Povinné ručení šanci na to, žepeníze na pokrytí škod získáte, několikanásobně zvyšuje.

Jak si sjednat povinné ručení?

Možnosti a tím pádem odpovědí na tuto otázku je hned několik. V první řadě je tu klasika, která se vám ale může poměrně prodražit, a tou je dohodnuto povinné ručení ihned při koupi vozidla ať v bazaru, nebo autosalonu.

Problémy jsou zde konkrétní dva. Za prvé mají tito prodejci často dohodnuto pojišťovnami marže, které si účtují navíc, co pro vás samozřejmě znamená navýšení ceny. Možná ještě větší problém je v tom, že si nemůžete sami projít celou nabídku a najít si to opravdu nejvýhodnější. Typicky autosalony mají obvykle dohodnuté smlouvy o spolupráci jen s omezeným počtem pojišťoven, které byste v lepším případě spočítali na prstech jedné ruky, a nemáte tak možnost vybrat si skutečně vhodné povinné ručení.

Rozhodně tak doporučujeme hledat ideální povinné ručení buď na internetu, kde jsou pochopitelně všechny produkty, které si lze u nás sjednat, nebo i tradiční možnost sjednání na pobočce přichází v úvahu, pokud víte, jaké povinné ručení chcete. Většina pojišťoven nabízí na svých internetových stránkách kalkulačku povinného ručení, kde si snadno a rychle spočítáte výši vaší pojistky.

Prezentace firmy

Rozhodli jste se, že chcete podnikat, ale nevíte jak si zařídit společnost s ručením omezením? Nebo prostě nechcete čekat dobu, po dokud úřady vaši firmu zaregistrují? Poohlédněte se po firmě, která nabízí prodej společností, již založených za účelem prodeje. Podle vašich pokynů firma provede příslušné změny, jako je změna jednatele, změna názvu společnosti, sídla firmy a pod. Jedná se o rychlý a efektivní způsobem, jak si založit vlastní společnost a začít ihned podnikat.
Některé firmy vám nabízejí k prodeji s.r.o., takže se už za pár hodin můžete stát majitelem a jednatelem vlastní firmy. Prodávané firmy nikdy před tím nepodnikaly, takže nemají žádné závazky, prostě byly vytvořeny a založené s tím, že se následně prodají. Jsou zapsány v obchodním rejstříku a registrované pro daň z příjmu a pod. Už za pár hodin se tak můžete stát skutečným podnikatelem.
Pokud už jste si vlastní společnost zajistily nebo již podnikatelem jste, nejlepším způsobem jak se dostat k zákazníkům je internet. Reklama a prezentace své firmy přes internet je v dnešní době nutná. Je proto vhodné, pokud si zřídíte svoji web stránku, která vás bude perfektním způsobem prezentovat, na které budete nabízet své zboží a pod. Tvorba webových stránek je však specifická a aby vaše firma měla skutečně dobrou web stránku, měli byste její tvorbu svěřit odborníkům.Podle vašich potřeb vám odborník vytvoří web, který bude účelný, dobře zapamatovatelný a hlavně bude přehledný pro vašeho zákazníka. Dobrá webová stránka je opravdu poklad.
Pro běžné působení vaší firmy však budete potřebovat i kvalitní technickou podporu. Kvalitní a hlavně plně funkční technické prostředky vám budou skvěle sloužit k provádění všech vašich pracovních aktivit. Pořiďte si například dual sim mobilní telefony, které skutečně oceníte. Už nebudete potřebovat dva telefony, z nichž jeden bude pro soukromé účely a druhý bude na práci. Tyto skvělé telefony jsou pro podnikatele jako stvořené. Jedná se o plně funkční a moderní mobilní telefony, které jsou však vybaveny touto užitečnou funkcí. Telefon s touto funkcí si prostě oblíbíte.

Zvyšte si firemní kredit

Snažíte se prorazit na trhu s vlastní firmou, ale chybí vám dostatečné finance na pronajmutí reprezentativních prostor? Chcete, aby sídlo vaší firmy bylo na lukrativní adrese, nejlépe v našem hlavním městě? Ne každý si však takovou adresu může dovolit, ale je tu přece jen jedna možnost. Pronajměte si sídlo společnosti na některé z lukrativních adres přímo v centru Prahy nebo jiného města - tzv. virtuální kancelář. Tyto služby vám dokáží poskytnout firmy, které se pronájmem sídel zabývají.
Vaše firma tak bude mít oficiální sídlo společnosti - virtuální kancelář na lukrativní adrese a vaše firma tak bude mít lepší kredit. V ceně takového pronájmu máte různé služby, mezi které patří například příjem a úschova pošty, která vám přijde na tuto adresu virtuální kanceláře. Za poplatek si můžete dokonce pronajmout i zasedací prostory dle vaší potřeby.
Skvělá adresa sídla společnosti má významný vliv na vaše podnikání a není důležité zda se jedná "pouze" o virtuální kancelář. Už jen samotná adresa poskytuje jako takovou představu o samotné firmě. Proto na vašich vizitkách bude mnohem lépe vypadat adresa v hlavním městě, jako adresa přilehlé malé vesničky. Firmu prezentuje i samotný design vašich vizitek. Nechte si navrhnout vizitky s jedinečným designem, který bude ihned zapamatovatelný.Samozřejmostí je zobrazení vašeho loga a názvu společnosti. Objednejte si takové vizitky přes internet, kde je získáte za velmi přijatelné ceny. Buď si je navrhněte sami nebo využijte už navržen design. Je to jen na vás jak se budete prezentovat.
Nebo si myslíte, že si vizitky a jiné prezentační materiály dokážete navrhnout a vytisknout sami? K tomu však budete potřebovat kvalitní tonery. Problémem originálních tonerů je však jejich cena. Na trhu však najdete i levnější tonery, které svou kvalitní v ničem nezaostávají za těmi značkovými. Kompatibilní laserový toner je navržen a vyroben přesně podle originálu a prochází různými testy kvality, takže máte jistotu, že za vaše peníze získáte skvělý zboží. Každý přece ví, že značka se významně podílí na ceně, tak proč kupovat značkové tonery, pokud si můžete pořídit tonery od jiného výrobce no se stejnou kvalitou?

Webdesign pro vaše firemní stránky

Když se řekne webdesign, tak se pochopitelně prakticky všem lidem vybaví internetové stránky. Není ani divu, protože webdesign přímo se samotnou tvorbou internetových stránek souvisí. Ostatně moderní internetové stránky se bez profesionálního webdesignera prakticky neobejdou. Situace je naprosto logická,protože každý chce mít krásné a hlavně úspěšné webové stránky. Webdesign vám umožní mít kvalitní webové stránky.

Mnohé webové stránky zdarma sice v současnosti nabízejí své služby, ale jejich kvalita rozhodně nemusí být nějak všelijaká. Tato situace je logická, protože zdarma pochopitelně není možné spolehnout na vysokou kvalitu čehokoliv. Za skvělé a hlavně úspěšné internetové stránky je třeba jednoznačně platit a lidé potřebují právě motivovat finančními prostředky.

Na otázku, jak zjistíme, zda je web úspěšný, je otázkou, ale určitě je třeba říci, že analýza webu může zcela přesně ukázat, jak to s danými internetovými stránkami z hlediska jejich úspěšnosti vypadá. Analýza webu může být velmi podrobná a není problém si zjistit o webech přesné informace podle vlastní potřeby tak, jak člověk v dané situaci potřebuje.

Založení vlastní firmy

Rozhodli jste se, že si založíte vlastní firmu, no nevíte jak? Nebaví vás běhat po úřadech a máte plné zuby byrokracie, kterou byste museli absolvovat při zakládání firmy? Obraťte se na společnosti, které se zabývají zakládáním firem.
Vy se nemusíte o nic starat. Tyto společnosti vám vše potřebné vyřídí. Bez větší námahy se tak můžete dopracovat k vlastní vysněné firmě a už vám nic nebude bránit ve vlastním podnikání. Založení firmy nemusí být vždy namáhavé. Pořiďte si služby podobné společnosti a nechte všechny vyřizování na nich. Za své peníze dostanete skvělý servis, zaregistrují vaši firmu do obchodního rejstříku, vybaví vám také registraci k placení DPH a pod. Nebo si objednejte poradenství. Poradit přece někdy potřebuje každý, tak proč nevyužít takové skvělé služby?!
Na podnikání vám však nestačí založení firmy. Pokud chcete být v dnešní době úspěšný musíte se umět i prodat. Internet je na prezentaci vaší firmy přímo ideální.Využijte hosting na založení vlastní webové stránky, která bude vaši firmu přibližovat světu. Opět se jedná o službu, kterou si můžete pronajmout. Získáte tak výborné webové služby, jako například neomezený přenos dat, multihosting s neomezeným počtem domén, šifrovaný přístup, SEO podporu a mnohé další užitečné služby. Stejně tak získáte i mailové služby, které se vyznačují velkým prostorem pro maily a neomezeným množstvím e-mail aliasů. Hosting je skutečně velmi užitečná služba, kterou opravdu oceníte.
Na rozběhnutí firmy však budete potřebovat i určité vybavení. V dnešní době je počítač vskutku nenahraditelný, ale zaměřit se musíte i na jiné užitečné technické přístroje jako jsou například tiskárny. Mít kvalitní tiskárnu, která dokáže bezchybně fungovat, je k nezaplacení. Tlačení reklamních materiálů, faktur a jiných důležitých dokumentů tak bude vždy bezproblémové a rychlé. Dnešní moderní tiskárny jsou ideální pro kteroukoli kancelář, která vyžaduje jen kvalitní vybavení.

Společnosti na prodej

Už jste slyšeli o Ready-made společnostech? Pokud ne tak zbystřete svou pozornost. Jedná se o společnosti, které byly založeny pouze pro prodej. Ready-made společnosti vám tak rychle splní sen o vlastní firmě. Za pár hodin se tak můžete stát vlastníkem své vlastní firmy. Nemusíte si na úřadech zdlouhavě vyřizovat novou firmu. Využijte ready made společnosti, které již jsou vytvořeny.Tyto společnosti nemají žádné pohledávky nebo závazky, jsou zcela "čisté" a připravené pro okamžitý prodej. Za své peníze získáte skvělý servis. V ceně je zahrnuta kompletní dokumentace potřebná pro prodej společnosti, změny jejího jména, sídla a jednatelů, ale i poplatek za změnu těchto skutečností a jiné.Společnost s ručením omezením tak můžete získat opravdu jednoduše. Pokud chcete co nejrychleji začít podnikat, tak využijte prodej ready made společností!
Pro svou novou firmu si ihned zaregistrujte jedinečnou doménu, která vás bude prezentovat v internetovém světě. Je to vlastně řetězec různých znaků, jako jsou čísla a písmena anglické abecedy. No čím je doména kratší, tím je efektivnější a snadněji zapamatovatelná. Využijte možnosti poskytovatelů těchto služeb a získejte doménu, kterou v dnešním elektronickém světě rozhodně potřebujete.Vyberte si domény, které jen chcete. Vaše doména tak nemusí končit jen cz jak je zažité. Pořiďte si domény končící například com, eu, info, net, biz, org a pod. Pamatujte však, že známá koncovka dodá vaší doméně větší důvěryhodnost.
Určitě pro své podnikání budete využívat i služby různých technických zařízení. Bez počítače se dnes podniká opravdu těžko. Už jen vybavení e-mailové komunikace je pro firmu klíčové. Pokud využíváte služby notebooku, tak pro získání většího komfortu si pořiďte kvalitní baterie do notebooků, které vám zajistí dlouhodobý přívod energie, aniž byste museli být připojen na veřejnou elektrickou síť. Kvalitní baterie, které vydrží dlouhodobě jsou pro notebooky prostě nenahraditelné.

Online půjčky bez dokládání příjmu a nahlížení do registru

Chcete půjčit peníze, ale nemůžete čekat na schválení půjčky u banky? Rádi byste půjčku bez dokládání příjmů nebo bez nahlížení do registru? Váš sen může být snadno splněn tak, že se obrátíte na nebankovní společnosti a využijte půjčky online.

Největší výhodou online půjčky je to, že její sjednání je velmi jednoduché a hlavně rychlé. Stačí jen přijít na správné stránky a vyplnit krátký internetový online formulář. Základní údaje, které o sobě a požadované půjčce poskytnete, samozřejmě budou v bezpečí odeslány nebankovní společnosti, která Vám do 10 minut dá vědět, zda jste půjčku získali či nikoliv.

Žádné navštěvování poboček, čekání ve frontách ani nekonečný schvalovací proces. Vše je rychlé a snadné, takže to zvládne opravdu každý, včetně těch, kteří tolik s počítači nepracují. Pokud nevíte, jak správně najít nebankovní společnost, u které byste si půjčku online sjednali, využijte svého vyhledávače.
Pokud hledáte půjčku na Slovensku, je dobré hledat přímo slovenská slova. Jestliže se chcete o půjčkách pouze informovat, hledejte spíše obecná slova, jako „požičky“ nebo „požičky a uvery“. Pokud Vás zajímá přímo online půjčka a, jak tuto půjčku sjednat, do vyhledávače zadávejte spíše slova, jako „pôžičky online“ nebo „net pôžička“.

Zákon o veřejných zakázkách

ZÁKON
ze dne … 2005
o veřejných zakázkách
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

    Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje
a) postupy při zadávání veřejných zakázek,
b) soutěž o návrh,
c) dohled nad dodržováním tohoto zákona,
d) podmínky vedení a funkce seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systému certifikovaných dodavatelů.

§ 2
Zadavatel veřejné zakázky

    (1) Za zadavatele veřejné zakázky (dále jen „zadavatel“) se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.
    (2) Veřejným zadavatelem je
a) Česká republika2),
b) státní příspěvková organizace,
c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,
d) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
    (3) Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o
a) veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 4 a předmětem této veřejné zakázky
1. je provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3, nebo
2. je provedení stavebních prací podle § 9 týkajících se zdravotnických zařízení, sportovních zařízení, zařízení určených pro rekreaci či volný čas, škol a budov určených pro administrativní účely, nebo
b) veřejnou zakázku na služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce podle písmene a), jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v § 12 odst. 3 písm. b).
    (4) Pro účely uzavření smlouvy se subdodavatelem se za dotovaného zadavatele nepovažuje dodavatel, kterému byla veřejným zadavatelem zadána veřejná zakázka.
    (5) Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele, a to i tehdy, pokud současně naplňuje předpoklady pro zařazení do jiné kategorie zadavatele podle odstavců 2 nebo 6.
    (6) Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností podle § 4, pokud
a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo
b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že
1. disponuje většinou hlasovacích práv sám3) či na základě dohody s jinou osobou, nebo
2. jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
    (7) Vykonává-li veřejný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele.
    (8) Za jednoho zadavatele se pro účely tohoto zákona považuje i několik zadavatelů uvedených v odstavcích 2, 3 nebo 6, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (dále jen „sdružení zadavatelů“). V takovém případě jsou zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Pokud je účastníkem sdružení zadavatelů veřejný či dotovaný zadavatel, vztahují se na sdružení zadavatelů ustanovení tohoto zákona platná pro veřejného zadavatele; tím není dotčeno ustanovení odstavce 7.
    (9) Za zadavatele se považuje rovněž jakékoliv sdružení nebo jiné spojení zadavatele podle odstavců 2, 3 nebo 6 s fyzickou nebo právnickou osobou, která není zadavatelem za účelem zadání veřejné zakázky. Ustanovení odstavce 8 věty třetí se použije obdobně.

§ 3
Centrální zadavatel

    (1) Centrálním zadavatelem je veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že
a) pro jiné zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo
b) provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů.
Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním.
    (2) Centrální zadavatel provádí centralizované zadávání podle odstavce 1 podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele. Provádí-li však centralizované zadávání výlučně pro sektorové zadavatele či na jejich účet, postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele.
    (3) Dojde-li při postupu podle odstavce 1 k porušení tohoto zákona, odpovídá za porušení zákona centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení zákona došlo jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož či na jehož účet je centralizované zadávání prováděno.
    (4) Pokud byla veřejná zakázka zadána v souladu s tímto zákonem centrálním zadavatelem, platí, že veřejná zakázka byla zadána v souladu s tímto zákonem i ve vztahu k zadavateli, pro něhož bylo centralizované zadávání provedeno.

§ 4
Relevantní činnost

    (1) Relevantní činností se pro účely tohoto zákona rozumí
a) v odvětví plynárenství4)
1. výroba plynu za účelem poskytování služby veřejnosti,
2. poskytování nebo provozování přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,
3. poskytování nebo provozování těžebního plynovodu, nebo
4. poskytování nebo provozování podzemního zásobníku plynu zajišťujícího provozuschopnost přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,
b) v odvětví teplárenství4)
1. výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo
2. poskytování nebo provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům,
c) v odvětví elektroenergetiky4)
1. výroba elektřiny za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo
2. poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti,
d) v odvětví vodárenství5)
1. poskytování vodovodu, sloužícího veřejné potřebě, pro účely provozování takového vodovodu podle zvláštního právního předpisu5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody,
2. provozování vodovodu sloužícího veřejné potřebě podle zvláštního právního předpisu5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, nebo
3. dodávka pitné vody do vodovodu podle bodů 1 a 2,
e) činnost osob vykonávajících relevantní činnost podle písmene d), pokud tato činnost
1. souvisí s projekty vodního hospodářství, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že objem vody, který má být využit pro dodávky pitné vody, představuje více než 20 % celkového objemu vody, které uvedené projekty nebo zavlažovací či odvodňovací zařízení poskytují, nebo
2. souvisí s odváděním odpadních vod kanalizací sloužící veřejné potřebě nebo s čištěním odpadních vod,
f) činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy6) a provozování veřejné autobusové dopravy7) (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována podle podmínek stanovených příslušným správním orgánem, zejména pak podmínek týkajících se poskytování či provozování dopravní sítě, přepravní kapacity nebo frekvence poskytování takové činnosti,
g) činnost související s poskytováním
1. vyhrazených poštovních služeb, které jsou nebo mohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropských společenství8), nebo
2. jiných poštovních služeb, které nemohou být vyhrazeny na základě právního předpisu Evropských společenství8);
poštovními službami se rozumí služby spočívající v podání, třídění, směrování a dodávání poštovních zásilek, přičemž za poštovní zásilku se považuje zásilka označená adresou bez ohledu na její hmotnost a jejímž obsahem mohou být kromě písemností zejména knihy, katalogy, noviny a časopisy či jiné zboží,
h) činnost související s poskytováním jiných než poštovních služeb uvedených v písmenu g), pokud jsou tyto služby poskytovány osobou, která poskytuje rovněž některou z poštovních služeb podle písmene g) a pokud současně poskytování poštovních služeb podle písmene g) není vyloučeno z působnosti tohoto zákona podle § 20; za jiné než poštovní služby se považují
1. služby bezprostředně související s poštovními službami, tedy služby předcházející podání či následující po dodání, zejména služby správy poštovní podatelny odesílatele nebo adresáta,
2. služby bezprostředně související s poštovními službami a poskytované zcela elektronickými prostředky, včetně zabezpečeného přenosu kódovaných dokumentů elektronickými prostředky, služby správy adres a přenosu registrované elektronické pošty,
3. služby týkající se zásilek neuvedených v písmenu g), zejména neadresné reklamní zásilky,
4. finanční služby uvedené v kategorii 6 přílohy č. 1 a v § 18 odst. 1 písm. e), a to včetně poštovních peněžních poukázek a žirových převodů,
5. filatelistické služby, nebo
6. logistické služby spočívající ve službách kombinujících fyzické doručení či uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi,
i) činnost prováděná při využívání geograficky vymezeného území za účelem
1. vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ropy, plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv, nebo
2. poskytování a provozování letišť9), námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce nebo dopravce na vnitrozemských vodních cestách.
    (2) Nejde-li o veřejného zadavatele, za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje
a) dodávka vyrobené tepelné energie nebo plynu, pokud
1. jde o dodávku do sítí, které umožňují poskytování služby veřejnosti,
2. jejich výroba je důsledkem provádění jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1,
3. dodávka je zaměřena pouze na ekonomické využití vyrobené tepelné energie nebo plynu a
4. nedosahuje více než 20 % průměrného obratu zadavatele za předcházející 3 roky,
b) dodávka vyrobené elektřiny nebo pitné vody, pokud
1. jde o dodávku do sítí, které umožňují poskytování služby veřejnosti,
2. jejich výroba je prováděna za účelem výkonu jiné činnosti, než je činnost podle odstavce 1,
3. dodávka závisí pouze na vlastní spotřebě zadavatele a
4. nedosahuje více než 30 % průměrné celkové výroby elektřiny nebo pitné vody zadavatelem za předcházející 3 roky.
    (3) Za relevantní činnost se pro účely tohoto zákona nepovažuje rovněž provozování veřejné autobusové dopravy podle odstavce 1 písm. f) v případě, že jiné osoby mohou poskytovat takovou službu na celém území státu nebo ve vymezené oblasti za stejných podmínek.

§ 5
Souběh činností

    (1) Souběhem činností se rozumí, souvisí-li předmět zadávané veřejné zakázky s výkonem relevantní činnosti i s výkonem jiné činnosti zadavatele.
    (2) Při souběhu činností podle odstavce 1
a) veřejný zadavatel postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s relevantní činností vykonávanou veřejným zadavatelem; v opačném případě nebo pokud nelze objektivně určit, zda předmět veřejné zakázky souvisí především s výkonem relevantní činnosti, postupuje veřejný zadavatel podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele,
b) sektorový zadavatel nepostupuje podle tohoto zákona, pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s jinou jeho činností, než je výkon relevantní činnosti; v opačném případě nebo pokud nelze objektivně určit, zda předmět veřejné zakázky souvisí především s výkonem jiné činnosti, postupuje sektorový zadavatel podle ustanovení tohoto zákona platných pro sektorového zadavatele.

§ 6
Zásady postupu zadavatele

    Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

§ 7

Veřejná zakázka 

    (1) Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.
    (2) Veřejné zakázky se podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce (dále jen „druhy veřejných zakázek“).
    (3) Veřejné zakázky se podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

§ 8

Veřejná zakázka na dodávky

    (1) Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (dále jen „zboží“), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě (leasing).
    (2) Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle odstavce 1 rovněž poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.

§ 9
Veřejná zakázka na stavební práce

    (1) Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3,
b) provedení stavebních prací podle písmene a) a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo
c) zhotovení stavby10), která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.
    (2) Veřejnou zakázkou na stavební práce je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle odstavce 1 rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem.
    (3) Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba.

§ 10
Veřejná zakázka na služby

    (1) Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.
    (2) Veřejnou zakázkou na služby je též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž
a) poskytnutí dodávky podle § 8, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo
b) provedení stavebních prací podle § 9, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.
    (3) Služby se dělí do kategorií stanovených v přílohách č. 1 a č. 2.
    (4) Pokud je předmětem veřejné zakázky poskytnutí služeb uvedených v příloze č. 1 i v příloze č. 2, je pro určení, zda jde o veřejnou zakázku na služby podle přílohy č. 1 nebo podle přílohy č. 2, rozhodná vyšší předpokládaná hodnota služeb uvedených v příslušné příloze.

§ 11
Rámcová smlouva

    (1) Rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství.
    (2) Používá-li tento zákon pojem veřejná zakázka, rozumí se tím i rámcová smlouva podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení tohoto zákona vztahující se na zadávání veřejných zakázek platí obdobně i pro zadávání rámcových smluv, nestanoví-li tento zákon jinak.
    (3) Rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí též smlouva splňující podmínky uvedené v odstavci 1 uzavřená na základě zadávacího řízení realizovaného v souladu s právním předpisem Evropských společenství1) ve prospěch sektorového zadavatele se sídlem v České republice jeho přidruženou osobou, která je sektorovým zadavatelem v jiném členském státě Evropské unie.

§ 12
Veřejná zakázka podle výše předpokládané hodnoty

    (1) Nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 odpovídá nejméně finančnímu limitu uvedenému v odstavcích 2, 3 nebo 4. Finanční limity v odstavcích 2, 3 a 4 jsou uvedeny bez daně z přidané hodnoty.
    (2) Finanční limit v případě veřejných zakázek na dodávky činí
a) 4 290 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b); pro Českou republiku – Ministerstvo obrany tento finanční limit platí pouze pro zboží stanovené prováděcím právním předpisem,
b) 6 607 000 Kč pro
1. zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d),
2. Českou republiku – Ministerstvo obrany pro zboží, které není stanoveno prováděcím právním předpisem,
c) 13 215 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 6.
    (3) Finanční limit v případě veřejných zakázek na služby činí
a) 4 290 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b), nejde-li o veřejné zakázky na služby podle písmene b) bodu 2 nebo 3,
b) 6 607 000 Kč pro zadavatele uvedené
1. v § 2 odst. 2 písm. c) nebo d),
2. v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) pro služby uvedené v příloze č. 1 v kategorii 5, jejichž klasifikace podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství odpovídá referenčním číslům CPC11) 7524, 7525 a 7526, a v kategorii 8,
3. v § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) pro služby uvedené v příloze č. 2,
4. v § 2 odst. 3 zákona,
c) 13 215 000 Kč pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 6.
    (4) Finanční limit v případě veřejných zakázek na stavební práce činí 165 288 000 Kč.
    (5) Podlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavců 2, 3 nebo 4.
    (6) Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

§ 13
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky

    (1) Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.
    (2) Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.
    (3) Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12.
    (4) Je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.
    (5) V případě, že zadavatel poskytuje účastníkům soutěže o návrh či účastníkům soutěžního dialogu odměny, soutěžní ceny či jiné platby, zahrnuje předpokládaná hodnota i výši těchto odměn, soutěžních cen či jiných plateb.
    (6) Je-li v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo výzvě k účasti v soutěžním dialogu či k podání nabídky v soutěžním dialogu obsaženo opční právo podle § 99, musí předpokládaná hodnota zahrnovat rovněž předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek na dodávky, služby či stavební práce požadovaných zadavatelem při využití opčního práva.
    (7) V případě rámcových smluv a dynamického nákupního systému je předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému.
    (8) Při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6.ffi

§ 14
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky

    (1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky se stanoví na základě
a) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou, nebo
b) předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit.
    (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky stanovené podle odstavce 1 zahrne zadavatel rovněž předpokládanou zůstatkovou cenu12).
    (3) Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je
a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo
b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.
    (4) Základ stanovený podle odstavce 3 se pro účely stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, upraví v závislosti na době účinnosti smlouvy podle pravidel uvedených v odstavcích 1 a 2.

§ 15
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na služby

    (1) Ustanovení § 14 odst. 1, 3 a 4 se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby použijí obdobně.
    (2) Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby v případě
a) pojišťovacích služeb je výše pojistného, jakož i jakýchkoliv jiných dalších odměn souvisejících s těmito službami,
b) bankovních a finančních služeb jsou poplatky, provize, úroky, jakož i jakékoliv jiné další odměny související s těmito službami,
c) projektové činnosti jsou honoráře, jakož i jakékoliv jiné další platby související se zpracováním projektové dokumentace.

§ 16
Přepokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce

    (1) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce se stanoví podle pravidel uvedených v § 13. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce se započítá předpokládaná hodnota dodávek, a v případě sektorového zadavatele rovněž předpokládaná hodnota služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí.
    (2) Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce nesmí zadavatel zahrnout předpokládanou hodnotu dodávek či služeb, pokud tyto dodávky nebo služby nejsou nezbytné k provedení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a jejich zahrnutí do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce by znamenalo, že
a) by nemusely být zadány v zadávacím řízení v souladu s tímto zákonem, nebo
b) by byly zadány podle ustanovení vztahujících se k podlimitním veřejným zakázkám, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o nadlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby, nebo by byly uzavřeny podle ustanovení vztahujících se k veřejným zakázkám malého rozsahu, ačkoliv podle předpokládané hodnoty jde o podlimitní veřejné zakázky na dodávky či služby.

§ 17 Vymezení některých dalších pojmů

§ 17
Vymezení některých dalších pojmů

    Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) dodavatelem fyzická nebo právnická osoba, která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce, pokud má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky, nebo zahraniční dodavatel,
b) dynamickým nákupním systémem plně elektronický systém pro pořizování běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají předběžnou nabídku,
c) elektronickou aukcí proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení,
d) identifikačními údaji obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o právnickou osobu, a obchodní firma nebo jméno a příjmení, místo podnikání, popřípadě místo trvalého pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, pokud jde o fyzickou osobu,
e) kvalifikací dodavatele způsobilost dodavatele pro plnění veřejné zakázky,
f) kvalifikační dokumentací dokumentace obsahující podrobné požadavky zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dodavatele,
g) profilem zadavatele internetová adresa zadavatele, kterou zadavatel používá k uveřejňování informací týkajících se veřejných zakázek,
h) přidruženou osobou osoba, vůči které je zadavatel ovládající či ovládanou osobou podle zvláštního právního předpisu13), nebo osoba, která je společně se zadavatelem osobou ovládanou jinou osobou podle zvláštního právního předpisu13),
i) subdodavatelem osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky14) nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva,
j) uchazečem dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení,
k) zadáním rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, uskutečněné v zadávacím řízení,
l) zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky,
m) zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy,
n) zájemcem dodavatel, který podal ve stanovené době žádost o účast v užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním nebo v soutěžním dialogu, nebo dodavatel, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, k podání předběžné nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení, k podání nabídky v řízení na základě rámcové smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o účast v případě zadávacího řízení zahájeného uveřejněním pravidelného předběžného oznámení,
o) zahraničním dodavatelem zahraniční osoba podle zvláštního právního předpisu15), která dodává zboží, poskytuje služby nebo provádí stavební práce,
p) zvláštním či výhradním právem právo udělené zákonem či na základě zákona příslušným správním orgánem, v jehož důsledku je možnost vykonávat relevantní činnosti podle § 4 omezena ve prospěch jedné či více osob a které podstatně ovlivňuje možnost jiných osob vykonávat příslušnou relevantní činnost; zvláštním či výhradním právem není právo, které může nabýt při splnění objektivních a nediskriminačních podmínek stanovených zvláštním právním předpisem jakákoliv osoba.

§ 18
Obecné výjimky z působnosti zákona

    (1) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky, jestliže
a) jejich předmětem jsou utajované informace16) nebo uveřejnění zadávacích podmínek veřejné zakázky či plnění veřejné zakázky by mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací,
b) jde o veřejné zakázky, které jsou podle zvláštních právních předpisů spojeny se zvláštními bezpečnostními opatřeními17) nebo jejichž zadávání souvisí s ochranou základních bezpečnostních zájmů státu18),
c) jejich předmětem je výroba nebo koupě zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu, je-li to nutné k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis,
d) jde o výzkum a vývoj19), s výjimkou případů, kdy cena za provedení výzkumu a vývoje je hrazena výlučně zadavatelem a zadavatel je jediným uživatelem výsledků výzkumu a vývoje,
e) jejich předmětem je vydání, prodej, koupě nebo jiný převod cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů20) či jiné operace prováděné zadavatelem za účelem získání peněžních prostředků či kapitálu, popřípadě finanční služby související s takovými operacemi,
f) jejich předmětem jsou služby poskytované Českou národní bankou při výkonu její působnosti podle zvláštních právních předpisů21),
g) jejich předmětem je nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv, vyjma veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou finanční služby související s takovým nabytím či nájmem, bez ohledu na to, zda tyto finanční služby mají být poskytnuty před či po uzavření smlouvy na nabytí či nájem existujících nemovitostí, bytů či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv,
h) jde o veřejné zakázky zadávané veřejným zadavatelem, spočívající v nabývání, přípravě, výrobě nebo společné výrobě programového obsahu určeného pro vysílání nebo distribuci, a o veřejné zakázky týkající se vysílacího času,
i) jejich hlavním účelem je umožnit veřejnému zadavateli poskytování nebo provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejných telekomunikačních služeb podle zvláštního právního předpisu22),
j) jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucí z účasti v takové osobě23) nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby24);
k) jde o veřejné zakázky na služby zadávané veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika zadavatelům na základě výhradního práva uděleného zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu,
l) jde o poskytování rozhodčích a smírčích služeb,
m) jejich předmětem jsou služby znalce nebo tlumočníka25) ustanoveného příslušným orgánem pro účely soudního, správního, rozhodčího nebo jiného obdobného řízení včetně přípravného řízení trestního,
n) jejich předmětem je nabytí či nájem podniku,
o) jejich předmětem je výkup biopaliv Správou státních hmotných rezerv podle zvláštního právního předpisu26),
p) se jejich zadávání řídí zvláštními procesními pravidly a jsou zadávány určitému dodavateli či dodavatelům v návaznosti na mezinárodní smlouvu týkající se pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo vyslání ozbrojených sil České republiky na území jiných států, jíž je Česká republika vázána,
q) jsou zadávány podle zvláštních postupů či pravidel mezinárodní organizace,
r) jsou zadávány podle zvláštních postupů stanovených mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a jiným než členským státem Evropské unie a zahrnují dodávky, služby nebo stavební práce určené pro společnou realizaci nebo využití projektu smluvními stranami; uzavření takové smlouvy sdělí Česká republika Komisi Evropských společenství (dále jen „Evropská komise“).
    (2) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona podlimitní veřejné zakázky
a) na dodávky nebo na služby přímo související s návštěvami ústavních činitelů jiných států a jimi zmocněných zástupců v České republice,
b) na dodávky či služby poskytované Vězeňskou službou České republiky České republice,
c) na dodávky či služby související s poskytováním humanitární pomoci27),
d) na dodávky či služby související se zajištěním referenda nebo se zajištěním voleb podle zvláštních právních předpisů28),
e) je-li zpravodajskou službou podle zvláštních právních předpisů29),
f) je-li zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí,
g) je-li jejich předmětem pořízení, údržba nebo obnova majetku České republiky v zahraničí,
h) je-li jejich předmětem nabytí věci nebo souboru věcí do sbírky muzejní povahy30),
i) je-li jejich předmětem výroba, koupě nebo oprava zbraní, zbraňových systémů, střeliva nebo zabezpečení dalšího vojenského materiálu pro ozbrojené složky České republiky; seznam vojenského materiálu stanoví prováděcí právní předpis.
    (3) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6.

§ 19
Výjimky z působnosti zákona pro sektorové zadavatele

    (1) Sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.
    (2) Tento zákon se nevztahuje na zadávání nadlimitních veřejných zakázek sektorovým zadavatelem, jestliže
a) jsou zadávány za jiným účelem než je výkon relevantní činnosti podle § 4 nebo za účelem výkonu relevantní činnosti ve státě, který není členem Evropské unie, pokud nejde o využití sítí nebo geografické oblasti v Evropských společenstvích; sektorový zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které činnosti se podle jeho názoru vztahuje výjimka podle tohoto písmene,
b) jsou zadávány za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu předmětu veřejné zakázky třetím osobám za předpokladu, že sektorový zadavatel nemá zvláštní či výhradní právo prodávat nebo pronajímat předmět veřejné zakázky a jiné osoby mají možnost předmět veřejné zakázky bez omezení prodávat nebo pronajímat za stejných podmínek jako sektorový zadavatel; sektorový zadavatel je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit, na které kategorie zboží nebo činností se podle jeho názoru vztahuje výjimka podle tohoto písmene,
c) jde o veřejné zakázky na nákup vody, pokud jsou zadávány sektorovým zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. d),
d) jde o veřejné zakázky na dodávku energie nebo paliv pro výrobu energie, pokud jsou zadávány sektorovým zadavatelem vykonávajícím relevantní činnost podle § 4 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo podle § 4 odst. 1 písm. i) bodu 1, nebo
e) jde o veřejné zakázky na nákup podpůrných služeb podle zvláštního právního předpisu4) pro zajištění systémových služeb a na nákup elektrické energie pro krytí ztrát v přenosové nebo distribuční soustavě, pokud jsou zadávány provozovatelem přenosové či distribuční soustavy.
    (3) Tento zákon se při splnění podmínek uvedených v odstavci 4 nevztahuje na zadávání nadlimitních veřejných zakázek sektorovým zadavatelem, jestliže
a) jsou zadávány výhradně přidružené osobě, nebo
b) jsou zadávány společně několika sektorovými zadavateli za účelem výkonu relevantní činnosti výhradně osobě, která je přidruženou osobou ve vztahu alespoň k jednomu z těchto zadavatelů.
    (4) Podmínkami pro použití odstavce 3 se rozumí v případě
a) veřejných zakázek na dodávky skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných dodávek za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových dodávek osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou,
b) veřejných zakázek na služby skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných služeb za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových služeb osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou,
c) veřejných zakázek na stavební práce skutečnost, že alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby týkající se příslušných stavebních prací za předchozí 3 roky je dosaženo poskytováním takových stavebních prací osobám, ve vztahu k nimž je přidruženou osobou.
    (5) Není-li možno stanovit průměrný obrat za předchozí 3 roky, neboť přidružená osoba vznikla později nebo prokazatelně zahájila příslušnou činnost později, postačí, pokud přidružená osoba splňuje podmínky uvedené v odstavci 4 za období od svého vzniku, popřípadě za období od zahájení příslušné činnosti, a současně existuje předpoklad splnění těchto podmínek do budoucna, a to zejména na základě podnikatelského plánu.
    (6) Poskytuje-li sektorovému zadavateli stejné nebo podobné dodávky, služby či stavební práce více přidružených osob, stanoví se procentuální podíl podle odstavce 4 s ohledem na celkový obrat pocházející z poskytování příslušných dodávek, služeb či stavebních prací dosažený všemi těmito přidruženými osobami.
    (7) Tento zákon se dále nevztahuje na nadlimitní veřejné zakázky zadávané
a) společně několika sektorovými zadavateli (dále jen „sdružený sektorový zadavatel“) v souvislosti s výkonem relevantní činnosti jednomu z těchto zadavatelů,
b) sektorovým zadavatelem sdruženým sektorovým zadavatelům, pokud je sektorový zadavatel jedním z takto sdružených sektorových zadavatelů a pokud se sektoroví zadavatelé sdružili za účelem výkonu relevantní činnosti na dobu nejméně 3 let; příslušná listina o sdružení sektorových zadavatelů musí stanovit závazek sektorových zadavatelů setrvat v takovém sdružení nejméně po dobu 3 let.
    (8) Sektorový zadavatel, který využil či využívá některého z ustanovení odstavců 3 až 7 je povinen Evropské komisi na její žádost sdělit
a) obchodní firmy, názvy či jména a příjmení všech sdružených sektorových zadavatelů,
b) předmět a cenu příslušných nadlimitních veřejných zakázek a
c) jakýkoliv důkazní prostředek o tom, že vztah mezi sektorovým zadavatelem a osobou či osobami, jimž byly nadlimitní veřejné zakázky zadány, je v souladu s ustanoveními odstavců 3 až 7.

§ 20
Hospodářská soutěž související s výkonem relevantní činnosti

    (1) Tento zákon se nevztahuje na zadávání veřejných zakázek souvisejících s výkonem relevantní činnosti sektorového zadavatele, pokud Evropská komise stanovila podle právního předpisu Evropských společenství31), že tato relevantní činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen.
    (2) Pokud existuje důvodný předpoklad, že některá z relevantních činností uvedených v § 4 je přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen, podá věcně příslušné ministerstvo32) prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) nebo příslušný sektorový zadavatel žádost o rozhodnutí v této věci Evropské komisi. Při podání žádosti Evropské komisi postupuje věcně příslušné ministerstvo nebo příslušný sektorový zadavatel podle právního předpisu Evropských společenství33) a uvede v podání všechny důležité skutečnosti týkající se zejména právních předpisů či opatření souvisejících s posouzením, zda je relevantní činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trhu, na nějž není přístup omezen.
    (3) Věcně příslušné ministerstvo je povinno v případě požadavku sektorového zadavatele vykonávajícího příslušnou relevantní činnost posoudit, zda ve vztahu k této činnosti existuje důvodný předpoklad podle odstavce 2.
    (4) Pokud žádost podává příslušný sektorový zadavatel, zašle kopii žádosti ministerstvu a věcně příslušnému ministerstvu.
    (5) Sektorový zadavatel nezadává podle tohoto zákona veřejné zakázky, pokud mají být zadávány v souvislosti s výkonem příslušné relevantní činnosti sektorového zadavatele, ode dne účinnosti rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 1, na základě kterého je relevantní činnost vyjmuta z působnosti tohoto zákona, popřípadě marným uplynutím lhůty stanovené právním předpisem Evropských společenství31) pro takové rozhodnutí.

ČÁST DRUHÁ
ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
Hlava I
Druhy a podmínky použití zadávacích řízení

§ 21
Druhy zadávacích řízení

    (1) Tento zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení
a) otevřené řízení (§ 27),
b) užší řízení (§ 28),
c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),
d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),
e) soutěžní dialog (§ 35),
f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
    (2) Zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.
    (3) Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.

§ 22
Podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním

    (1) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení nebo soutěžním dialogu byly podány pouze neúplné nebo nepřijatelné nabídky, podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení s uveřejněním bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení. Za neúplné nabídky se považují nabídky, které nevyhověly kontrole úplnosti podle § 71 odst. 8. Nepřijatelnými nabídkami jsou nabídky
a) nevhodné, kterými jsou nabídky nesplňující požadavky zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky,
b) které nesplnily zadávací podmínky z hlediska jiných požadavků zadavatele než na předmět veřejné zakázky,
c) u kterých uchazeč neprokázal splnění kvalifikace,
d) které jsou v rozporu s platnými právními předpisy,
e) které obsahují upravené podmínky plnění v rozporu s požadavky zadavatele nebo neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo
f) které byly podány po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
    (2) Oznámení jednacího řízení s uveřejněním podle odstavce 1 není zadavatel povinen uveřejnit, pokud v předchozím zadávacím řízení byly ve lhůtě pro podání nabídek podány nabídky, které splnily požadavky podle § 69 odst. 5. V takovém případě postupuje zadavatel podle § 34 odst. 1 až 3 obdobně. Výzvu k jednání je zadavatel povinen zaslat všem uchazečům, kteří podali nabídky podle věty první. Ve výzvě k jednání stanoví zadavatel rovněž přiměřenou lhůtu k úpravě či doplnění nabídek nebo kvalifikace v potřebném rozsahu; uchazeči podávají upravené či doplněné nabídky nebo kvalifikaci v této lhůtě, která je současně lhůtou pro podání nabídek. Ustanovení § 29 až 32 se nepoužije.
    (3) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním rovněž
b) ve výjimečných případech, pokud s ohledem na povahu dodávek, služeb či stavebních prací nebo rizika s nimi spojená lze důvodně předpokládat, že nabídkové ceny uchazečů budou navzájem nesrovnatelné,
c) v případě veřejných zakázek na služby, a to zejména jde-li o pojišťovací, bankovní, investiční či projektové služby nebo auditorské, tlumočnické, právní či jiné podobné služby, pokud povaha služeb neumožňuje dostatečně přesně určit předmět veřejné zakázky předem tak, aby jí bylo možné zadat postupy stanovenými tímto zákonem pro otevřené řízení či užší řízení, a to zejména pokud jde o stanovení hodnotících kritérií již při zahájení otevřeného řízení či užšího řízení, nebo
d) v případě veřejných zakázek na stavební práce, pokud jde o stavební práce prováděné výhradně za účelem výzkumu nebo vývoje a nikoliv za účelem dosažení zisku nebo úhrady nákladů spojených s výzkumem a vývojem.
    (4) Sektorový zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.
    (5) Veřejný zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení s uveřejněním i bez naplnění podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3, jde-li o veřejnou zakázku na služby uvedené v příloze č. 2.

§ 23
Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění

    (1) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže
a) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním nebyly podány žádné nabídky,
b) v předchozím otevřeném řízení, užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním byly podány pouze nevhodné nabídky podle § 22 odst. 1 písm. a), nebo
c) nebyly podány žádné žádosti o účast v užším řízení či jednacím řízení s uveřejněním.
    (2) Při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění za předpokladu, že podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení.
    (3) V případě zadávání veřejné zakázky podle odstavce 1 oznámí veřejný zadavatel použití tohoto zadávacího řízení a důvody jeho použití Evropské komisi, pokud o to Evropská komise požádá.
    (4) Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže
a) veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, nebo
b) veřejnou zakázku je nezbytné zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.
    (5) V jednacím řízení bez uveřejnění může být veřejná zakázka na dodávky zadána, jestliže
a) dodávané zboží je vyráběno pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, vyjma případů, kdy je zboží vyráběno ve větším množství za účelem dosažení zisku zadavatele nebo za účelem pokrytí nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem,
b) jde o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva, které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky; celková doba trvání původní smlouvy, včetně doby trvání smlouvy na dodatečné dodávky podle tohoto ustanovení, nesmí v případě veřejného zadavatele přesáhnout dobu 3 let, pokud to není odůvodněno zvláštními okolnostmi,
c) jde o dodávky nabízené a kupované na komoditních burzách,
d) jde o dodávky pořizované za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci či vyrovnání, nebo od správce podstaty, vyrovnacího správce nebo správce v případě dodavatele, na jehož majetek byl prohlášen konkurz nebo vůči němuž je povoleno vyrovnání či potvrzeno nucené vyrovnání nebo vůči němuž je zavedena nucená správa, nebo
e) jde o zboží pořizované za cenu podstatně nižší, než je obvyklá tržní cena, a podstatně nižší cena je dodavatelem nabízena jen po velmi krátkou dobu; veřejný zadavatel je oprávněn zadat veřejnou zakázku v jednacím řízením bez uveřejnění podle tohoto písmene pouze ve vztahu k podlimitní veřejné zakázce.
    (6) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže je zadávána v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel musí být veřejná zakázka zadána vybranému účastníkovi nebo jednomu z vybraných účastníků této soutěže. V případě více vybraných účastníků soutěže o návrh je zadavatel povinen vyzvat k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění všechny vybrané účastníky.
    (7) V jednacím řízení bez uveřejnění může zadavatel zadat veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby rovněž v případě, jestliže jde o
a) dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby, které nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a tyto dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací nebo pro poskytnutí původních služeb, a to za předpokladu, že
1. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby budou zadány témuž dodavateli,
2. dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné stavební práce nebo dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky, a
3. v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky; nebo
b) nové stavební práce a v případě veřejného zadavatele i o nové služby, spočívající ve stavebních pracích nebo službách téhož či podobného druhu, jako v původní veřejné zakázce, a to za předpokladu, že
1. nové stavební práce nebo nové služby budou zadány témuž dodavateli,
2. původní veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení nebo užším řízení a v případě sektorového zadavatele rovněž v jednacím řízení s uveřejněním,
3. v zadávacích podmínkách původního zadávacího řízení byla obsažena možnost zadat veřejnou zakázku na nové stavební práce nebo nové služby v jednacím řízení bez uveřejnění,
4. předpokládaná hodnota veřejné zakázky na nové stavební práce nebo nové služby byla zahrnuta do předpokládané hodnoty původní veřejné zakázky a
5. jednací řízení bez uveřejnění bude zahájeno do 3 let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku.
    (8) Sektorový zadavatel je oprávněn pro zadání nadlimitní veřejné zakázky použít jednací řízení bez uveřejnění rovněž v případě,
a) kdy je veřejná zakázka zadávána pouze pro účely výzkumu nebo vývoje, nikoliv však za účelem dosažení zisku zadavatele nebo úhrady nákladů zadavatele spojených s výzkumem nebo vývojem, a to za předpokladu, že zadání takové veřejné zakázky nebrání zadání následných veřejných zakázek jiným dodavatelům; odstavec 5 písm. a) se v tomto případě nepoužije, nebo
b) pokud jde o veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové smlouvy.
    (9) Jde-li o případy uvedené v odstavci 4 písm. b), odstavci 5 písm. d) nebo e), odstavci 7 písm. a) nebo odstavci 8 písm. b), nelze v jednacím řízení bez uveřejnění zadat rámcovou smlouvu.

§ 24
Podmínky použití soutěžního dialogu

    (1) Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného řízení či užšího řízení není s ohledem na povahu předmětu plnění veřejné zakázky možné.
    (2) Za veřejnou zakázku se zvláště složitým předmětem plnění je považována veřejná zakázka, u níž není veřejný zadavatel objektivně schopen přesně vymezit
a) technické podmínky podle § 46 odst. 4 a 5, nebo
b) právní nebo finanční požadavky na plnění veřejné zakázky.

§ 25
Podmínky použití zjednodušeného podlimitního řízení

    Veřejný zadavatel může použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání
a) podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo podlimitní veřejné zakázky na služby, nebo
b) podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota nepřesáhne 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

Hlava II
Zahájení a průběh zadávacího řízení

§ 26
Zahájení zadávacího řízení

    (1) Zadávací řízení zahajuje zadavatel
a) uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo
b) odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení.
    (2) Za oznámení o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona považuje
a) oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu veřejným zadavatelem,
b) oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním sektorovým zadavatelem,
c) pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele, pokud je použito jako způsob zahájení užšího řízení či jednacího řízení s uveřejněním,
d) zjednodušené oznámení v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému.
    (3) Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona považuje
a) písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění,
b) písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení,
c) písemná výzva k podání nabídek v řízení na základě rámcové smlouvy (§ 92).
    (4) Zadavatel je povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení způsobem uvedeným v § 146 a 147.
    (5) Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 6) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

§ 27
Otevřené řízení

    V oznámení otevřeného řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení otevřeného řízení je výzvou k podání nabídek dodavatelů a k prokázání splnění kvalifikace.

§ 28
Užší řízení

    (1) V oznámení užšího řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení užšího řízení je výzvou k podání žádostí o účast v užším řízení a k prokázání splnění kvalifikace.
    (2) Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídky. Pokud zadavatel v oznámení užšího řízení omezil počet zájemců pro účast v užším řízení, vyzve k podání nabídky pouze zájemce vybrané v souladu s § 61, jde-li o veřejného zadavatele, nebo v souladu s § 66, jde-li o sektorového zadavatele. Zadavatel může stanovit i maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídky.
    (3) Veřejný zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídky nejméně 5 zájemců. Bylo-li veřejnému zadavateli podáno méně než 5 žádostí o účast v užším řízení nebo méně žádostí o účast, než veřejný zadavatel uvedl v oznámení užšího řízení, může vyzvat k podání nabídky všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázalo méně než 5 zájemců.
    (4) Sektorový zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídky nejméně 3 zájemce. Pokud byly sektorovému zadavateli podány méně než 3 žádosti o účast v užším řízení nebo méně žádostí o účast, než zadavatel uvedl v oznámení užšího řízení, může vyzvat k podání nabídky všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázali méně než 3 zájemci.
    (5) Písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň
a) zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,
b) informaci o uveřejnění oznámení užšího řízení,
c) lhůtu pro podání nabídek; to neplatí, jestliže sektorový zadavatel stanoví lhůtu podle § 41 odst. 4,
d) místo podání nabídek,
e) údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení užšího řízení či zadávací dokumentaci, a
f) informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

§ 29
Jednací řízení s uveřejněním

    (1) V oznámení jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení jednacího řízení s uveřejněním je výzvou k podání žádostí o účast v jednacím řízení s uveřejněním a k prokázání splnění kvalifikace.
    (2) Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel vyzve zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k podání nabídek. Pokud zadavatel v oznámení jednacího řízení s uveřejněním omezil počet zájemců pro účast v jednacím řízení s uveřejněním, vyzve k podání nabídek pouze zájemce vybrané v souladu s § 61, jde-li o veřejného zadavatele, nebo v souladu s § 66, jde-li o sektorového zadavatele. Zadavatel může stanovit i maximální počet zájemců, jež vyzve k podání nabídek.
    (3) Zadavatel je povinen vyzvat k podání nabídek nejméně 3 zájemce. Pokud byly zadavateli podány méně než 3 žádosti o účast v jednacím řízení s uveřejněním nebo méně žádostí o účast, než zadavatel uvedl v oznámení jednacího řízení s uveřejněním, může vyzvat k podání nabídek všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázali méně než 3 zájemci.
    (4) Písemná výzva k podání nabídek obsahuje alespoň
a) zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,
b) informaci o uveřejnění oznámení jednacího řízení s uveřejněním,
c) lhůtu pro podání nabídek; to neplatí, jestliže sektorový zadavatel stanoví lhůtu podle § 41 odst. 4,
d) místo podání nabídek,
e) údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení jednacího řízení s uveřejněním či zadávací dokumentaci,
f) počet uchazečů, s nimiž zadavatel zahájí jednání o nabídkách, rozhodl-li se zadavatel pro omezení počtu zájemců, s nimiž jednání zahájí; v takovém případě zadavatel ve výzvě uvede, zda připouští jednání o nabídkách i s nižším než uvedeným počtem uchazečů, pokud nebude podán dostatečný počet nabídek nebo po posouzení podaných nabídek by měl být hodnocen menší než uvedený počet nabídek,
g) způsob a zásady jednání s uchazeči o nabídkách,
h) způsob výběru uchazečů pro další fáze jednání, rozhodne-li se zadavatel postupně omezovat počet uchazečů, o jejichž nabídkách bude v jednotlivých fázích jednat, a
i) informaci o tom, v jakém jazyce může být nabídka podána.

§ 30
Jednání o nabídkách v jednacím řízení s uveřejněním

    (1) Po otevření obálek s nabídkami, po posouzení a hodnocení nabídek podle hlavy VII této části zákona oznámí zadavatel písemně všem uchazečům, jejichž nabídky byly hodnoceny a kteří nebyli vyloučeni z účasti v jednacím řízení s uveřejněním, předběžný výsledek hodnocení nabídek. Současně s oznámením o předběžném výsledku hodnocení nabídek zadavatel tyto uchazeče písemně pozve k prvnímu jednání o nabídkách a uvede dobu, místo a jazyk jednání.
    (2) Pokud zadavatel ve výzvě k podání nabídek uvedl, že omezí počet uchazečů, s nimiž zahájí jednání o nabídkách, pozve k jednání o nabídkách pouze takto omezený počet uchazečů. Při prvním jednání o nabídkách nelze použít omezení uvedená v § 29 odst. 4 písm. f) a h) současně.
    (3) Zadavatel je povinen v oznámení jednacího řízení s uveřejněním uvést, zda se jednání o nabídkách uskuteční v několika fázích za účelem postupného omezování počtu uchazečů, s nimiž bude o jejich nabídkách jednáno. Zadavatel je oprávněn uskutečnit jednání v několika fázích i tehdy, pokud počet uchazečů nebude v jednotlivých fázích omezován.
    (4) Zadavatel je oprávněn jednat s uchazeči o všech podmínkách plnění obsažených v nabídkách, zejména o podmínkách, které jsou předmětem hodnocení. Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách měnit zadávací podmínky.
    (5) Zadavatel může jednáním o nabídkách pověřit hodnotící komisi, některé její členy či jakoukoliv jinou osobu. Pro tyto osoby platí § 74 odst. 7 a § 75 odst. 6 první věty obdobně.
    (6) Zadavatel není oprávněn v průběhu jednání o nabídkách sdělovat uchazečům údaje týkající se nabídky jiného uchazeče bez předchozího souhlasu takového uchazeče, vyjma aktuální výše nabídkové ceny.
    (7) Zadavatel může jednat o nabídkách se všemi uchazeči současně či odděleně.
    (8) Zadavatel zajistí v rámci všech jednání o nabídkách dodržení zásad uvedených v § 6.

§ 31
Jednání o nabídkách v jednotlivých fázích jednacího řízení s uveřejněním

    (1) Na každé jednání o nabídkách musí být uchazeč písemně pozván, nevzal-li termín a místo dalšího jednání na vědomí při předchozím jednání. Zadavatel stanoví v pozvánce den, hodinu a místo jednání.
    (2) Z každého jednání o nabídkách vyhotovuje zadavatel protokol s uvedením všech ujednání, která mohou mít za následek změnu nabídky či návrhu smlouvy (dále jen „protokol z jednání“). Protokol z jednání podepisuje zadavatel a uchazeč či uchazeči, kteří se jednání o nabídkách účastnili.
    (3) Podpisem každého protokolu z jednání se pro uchazeče stávají údaje a ujednání uvedená v protokolu z jednání závazná. Pozdější ujednání uvedené v podepsaném protokolu z jednání nahrazuje předchozí ujednání.
    (4) Uchazeč je oprávněn nahlížet do protokolu z jednání, jehož byl účasten, a pořizovat z něj výpisy či opisy.
    (5) Po ukončení každé fáze jednání o nabídkách stanoví zadavatel na základě výsledků jednání pořadí uchazečů. Pořadí uchazečů stanoví zadavatel na základě hodnotících kritérií podle § 29 odst. 4 písm. e), a to vždy za použití všech hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen o stanovení pořadí uchazečů vyhotovit protokol, v němž uvede výsledky hodnocení jednání o nabídkách, pořadí uchazečů a informaci o tom, se kterými uchazeči bude jednáno v další fázi (dále jen „protokol o konečném výsledku hodnocení“).
    (6) Protokol o konečném výsledku hodnocení je zadavatel povinen doručit všem uchazečům, s nimiž bylo jednání o nabídkách v dané fázi uskutečněno, a to nejpozději do 5 dnů po ukončení každé fáze jednání.
    (7) Zadavatel může před zahájením jakékoliv fáze jednání o nabídkách oznámit uchazečům, že jde o poslední fázi jednání o nabídkách; na této skutečnosti se může zadavatel se všemi uchazeči kdykoliv písemně dohodnout.
    (8) Ustanovení odstavců 2 až 5 platí obdobně i pro případ, kdy se uskutečňuje pouze jedno jednání s uchazeči.

§ 32
Úprava návrhu smlouvy v jednacím řízení s uveřejněním

    (1) Uchazeč, jenž se podle výsledků jednání o nabídkách umístil první v pořadí, doručí zadavateli do 7 dnů po doručení protokolu o konečném výsledku hodnocení upravený návrh smlouvy, pokud se nedohodne se zadavatelem na jiné lhůtě. Zadavatel je povinen tomuto uchazeči společně s protokolem o konečném výsledku hodnocení zaslat kopie veškerých protokolů z jednání o jeho nabídce.
    (2) Upravený návrh smlouvy podle odstavce 1 musí odpovídat výsledkům jednání o nabídce tohoto uchazeče a musí zahrnovat kromě údajů, které již byly obsaženy v původní nabídce a nebyly dotčeny výsledky jednání, veškerá ujednání vyplývající z protokolů z jednání týkajících se tohoto uchazeče. Upravený návrh smlouvy nahrazuje původní návrh smlouvy obsažený v nabídce.
    (3) Zadavatel může požadovat, aby k upravenému návrhu smlouvy byly v odůvodněných případech předloženy i další dokumenty.
    (4) Zadavatel odmítne upravený návrh smlouvy, pokud neodpovídá výsledkům jednání o nabídce a neobsahuje ujednání uvedená v protokolech z jednání nebo obsahuje jiné údaje, než byly obsaženy v původní nabídce uchazeče, které nebyly dotčeny jednáním o jeho nabídce. V takovém případě stanoví zadavatel přiměřenou lhůtu k úpravě či doplnění návrhu smlouvy.
    (5) Nepředloží-li vybraný uchazeč upravený návrh smlouvy ve lhůtě podle odstavce 1 nebo neupraví-li či nedoplní-li upravený návrh smlouvy podle odstavce 4, může zadavatel vyzvat k předložení upraveného návrhu smlouvy uchazeče umístěného podle výsledků jednání o nabídkách postupně na druhém, popřípadě na třetím místě. Odstavce 1 až 4 se použijí ve vztahu k těmto uchazečům obdobně.
    (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se nepoužijí, pokud na základě jednání o nabídkách nedošlo ke změně podmínek v návrhu smlouvy uchazeče.

§ 33
Zvláštní ustanovení o jednání sektorového zadavatele před podáním nabídek

    (1) V případě veřejné zakázky se zvláště složitým předmětem plnění (§ 24 odst. 2) může sektorový zadavatel po posouzení kvalifikace zájemců a případném omezení jejich počtu písemně vyzvat zájemce k účasti na jednání za účelem nalezení a vymezení jednoho či více vhodných řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky.
    (2) Sektorový zadavatel je oprávněn specifikovat své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti též ve zvláštní dokumentaci.
    (3) Písemná výzva podle odstavce 1 musí obsahovat alespoň zvláštní dokumentaci podle odstavce 2 nebo podmínky přístupu či poskytnutí zvláštní dokumentace nebo zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace; v takovém případě se § 29 odst. 4 písm. a) nepoužije.
    (4) Ustanovení § 36 odst. 2 až 7 se použijí pro jednání sektorového zadavatele se zájemci vyzvanými podle odstavce 1 obdobně.
    (5) Sektorový zadavatel vyzve všechny zájemce, které vyzval k účasti na jednání, k podání nabídek. Vedle náležitostí podle § 29 odst. 4 platí pro výzvu k podání nabídek § 37 odst. 1 a 2 obdobně.

§ 34
Jednací řízení bez uveřejnění

    (1) V písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění oznamuje zadavatel zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení.
    (2) Písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění musí obsahovat alespoň
a) informaci o předmětu veřejné zakázky,
b) identifikační údaje zadavatele,
c) zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48; to neplatí, pokud jde o případy podle § 23 odst. 4 písm. b), odst. 5 písm. c) až e) a odst. 8 písm. b),
d) místo, den a hodinu konání prvního jednání včetně uvedení, v jakém jazyce bude jednáno,
e) způsob a zásady jednání, bude-li jednání vedeno s více zájemci,
f) termín posledního možného jednání, a to zejména s přihlédnutím ke lhůtě pro podání nabídek,
g) lhůtu a místo pro podání nabídek, pokud nemají být tyto údaje dohodnuty až v rámci jednání,
h) požadavky na prokázání splnění kvalifikace, může-li být zadavatelem prokázání splnění kvalifikace požadováno, a
i) údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci a není-li veřejná zakázka zadávána jedinému zájemci.
    (3) Je-li v jednacím řízení bez uveřejnění jednáno s více zájemci, nesmí zadavatel sdělovat zájemci údaje týkající se podmínek a návrhů uvedených jiným zájemcem bez jeho předchozího souhlasu.
    (4) V rámci jednání je zadavatel oprávněn dohodnout s vyzvanými zájemci i jiné podmínky plnění veřejné zakázky, než které byly uvedeny ve výzvě k jednání či v zadávací dokumentaci. Jakákoliv změna podmínek plnění veřejné zakázky však musí i nadále splňovat předpoklady pro použití jednacího řízení bez uveřejnění (§ 23).

§ 35
Soutěžní dialog

    (1) V oznámení soutěžního dialogu oznamuje veřejný zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení soutěžního dialogu je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace.
    (2) Vedle oznámení podle odstavce 1 je veřejný zadavatel oprávněn specifikovat své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti rovněž v dokumentaci soutěžního dialogu.
    (3) Zájemci podávají písemnou žádost o účast a prokazují splnění kvalifikace ve stanovené lhůtě. Po posouzení kvalifikace zájemců vyzve veřejný zadavatel zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace, k účasti v soutěžním dialogu. Pokud veřejný zadavatel v oznámení soutěžního dialogu omezil počet zájemců v soutěžním dialogu, vyzve k účasti v soutěžním dialogu pouze zájemce vybrané v souladu s § 61. Veřejný zadavatel může stanovit i maximální počet zájemců, jež vyzve k účasti v soutěžním dialogu.
    (4) Veřejný zadavatel je povinen vyzvat k účasti v soutěžním dialogu nejméně 3 zájemce. Pokud byly veřejnému zadavateli podány méně než 3 žádosti o účast nebo méně žádostí o účast, než zadavatel uvedl v oznámení soutěžního dialogu, může veřejný zadavatel vyzvat k účasti v soutěžním dialogu všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokázali splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu. To platí i v případě, pokud splnění kvalifikace prokázali méně než 3 zájemci.
    (5) Písemná výzva k účasti v soutěžním dialogu obsahuje alespoň
a) dokumentaci soutěžního dialogu nebo podmínky přístupu či poskytnutí dokumentace soutěžního dialogu; ustanovení § 48 se použije obdobně,
b) informaci o uveřejnění oznámení soutěžního dialogu,
c) údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v oznámení soutěžního dialogu či dokumentaci soutěžního dialogu, a
d) informaci o místě a době prvního jednání v soutěžním dialogu a v jakém jazyce bude jednáno.
    (6) Veřejný zadavatel může účastníkům soutěžního dialogu poskytnout soutěžní ceny za to, že řešení jimi předložené bylo vybráno veřejným zadavatelem jako způsobilé splnit jeho potřeby a požadavky. Veřejný zadavatel může účastníkům soutěžního dialogu poskytnout rovněž jiné platby spojené s jejich účastí v soutěžním dialogu. Podmínky poskytnutí soutěžních cen či jiných plateb uvede veřejný zadavatel v oznámení soutěžního dialogu nebo dokumentaci soutěžního dialogu.

§ 36
Průběh soutěžního dialogu

    (1) Veřejný zadavatel vede jednání s vyzvanými zájemci s cílem nalézt a vymezit jedno nebo více vhodných řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky.
    (2) V průběhu soutěžního dialogu může veřejný zadavatel projednat s vyzvanými zájemci veškeré aspekty veřejné zakázky.
    (3) V průběhu soutěžního dialogu je veřejný zadavatel povinen zajistit dodržení zásad podle § 6. Veřejný zadavatel musí zajistit rovněž důvěrnost navrhovaných řešení nebo jiných důvěrných informací sdělených zájemcem v soutěžním dialogu. Zpřístupnit navrhované řešení či důvěrné informace je zadavatel oprávněn pouze tehdy, pokud k tomu obdržel předchozí písemný souhlas zájemce, který takové řešení navrhnul nebo jehož se takové informace týkají.
    (4) O každém jednání v soutěžním dialogu je veřejný zadavatel povinen vyhotovit protokol, z něhož bude patrný předmět a výsledek jednání.
    (5) Veřejný zadavatel není povinen jednat se všemi vyzvanými zájemci současně, je však povinen zachovat obdobný předmět a rozsah jednání se všemi zájemci.
    (6) Veřejný zadavatel si může v oznámení soutěžního dialogu vyhradit, že soutěžní dialog bude probíhat ve fázích, jejichž cílem je snížit počet řešení, o nichž bude nadále probíhat soutěžní dialog. Snížit počet řešení podle věty první je veřejný zadavatel povinen provést vždy podle hodnotících kritérií uveřejněných v oznámení soutěžního dialogu či v dokumentaci soutěžního dialogu, a to vždy po skončení jednotlivé fáze.
    (7) Veřejný zadavatel pokračuje v dialogu do doby, než může vybrat a určit jedno nebo více řešení způsobilých splnit jeho potřeby a požadavky.

§ 37
Výzva k podání nabídek v soutěžním dialogu

    (1) O ukončení jednání v soutěžním dialogu informuje veřejný zadavatel písemně všechny zájemce, kteří byli vyzváni k účasti v soutěžním dialogu, a současně tyto zájemce písemně vyzve k podání nabídek.
    (2) Ve výzvě k podání nabídky musí být veřejným zadavatelem náležitě vymezeno jedno či více řešení pro plnění veřejné zakázky, které bylo vybráno zadavatelem v soutěžním dialogu.
    (3) Pokud veřejný zadavatel vybral více řešení, platí, že připustil varianty nabídek.
    (4) Výzva k podání nabídek obsahuje alespoň
a) lhůtu pro podání nabídek,
b) místo pro podání nabídek,
c) informaci o tom, v jakém jazyce může být podána nabídka, a
d) zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48.

§ 38

Zjednodušené podlimitní řízení

    (1) Ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá veřejný zadavatel písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace.
    (2) Písemnou výzvu podle odstavce 1 uveřejní veřejný zadavatel vhodným způsobem po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek.
    (3) Veřejný zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi.
    (4) Písemná výzva podle odstavce 1 obsahuje alespoň:
a) identifikační údaje veřejného zadavatele,
b) informaci o druhu a předmětu veřejné zakázky,
c) zadávací dokumentaci nebo podmínky přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace podle § 48,
d) lhůtu a místo pro podání nabídek,
e) požadavky na prokázání splnění kvalifikace podle § 62,
údaje o hodnotících kritériích podle § 78, pokud nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci.

Hlava III
Lhůty

§ 39
Lhůty v zadávacím řízení platné pro veřejného zadavatele

    (1) Veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny s ohledem na předmět veřejné zakázky.
    (2) Lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být
a) u nadlimitních veřejných zakázek
1. kratší než 37 dnů, nebo
2. kratší než 15 dnů v užším řízení a jednacím řízením s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 1,
b) u podlimitních veřejných zakázek
1. kratší než 15 dnů, nebo
2. kratší než 10 dnů v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 1.
    (3) Lhůta pro podání nabídek nesmí být
a) u nadlimitních veřejných zakázek
1. kratší než 52 dny v otevřeném řízení,
2. kratší než 40 dnů v užším řízení, nebo
3. kratší než 10 dnů v užším řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 2,
b) u podlimitních veřejných zakázek
1. kratší než 22 dny v otevřeném řízení,
2. kratší než 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebo
3. kratší než 7 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení, pokud z naléhavých objektivních důvodů nelze stanovit lhůtu podle bodu 2.
    (4) Lhůtu pro podání nabídek stanoví veřejný zadavatel
a) v soutěžním dialogu a v jednacím řízení s uveřejněním ve výzvě k podání nabídek,
b) v jednacím řízení bez uveřejnění ve výzvě k jednání, pokud nebude dohodnuta až v rámci jednání,
c) v řízení na základě rámcové smlouvy podle § 92 ve výzvě k podání nabídky.
    (5) Lhůty začínají běžet dnem následujícím po dni odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení nebo výzvy k podání nabídek.