Trochu méně mlhy ve veřejných zakázkách

Trochu méně mlhy ve veřejných zakázkách
Nový zákon nezajistí, aby měli kontroloři u obstarávajících úředníků

Pokud by veřejné zakázky na Slovensku selhávalo pouze v vyjednávacích řízeních bez uveřejnění, připravovaný nový zákon by byl konečným řešením problému. Jenže to tak není.

Zadání

Především - možnost upřednostnit některé uchazeče na úkor jiných již ve způsobu popisu předmětu zakázky a podmínek pro uchazeče zůstane. Nadále tak bude například možné uvést zbytečné technické požadavky, které zadavateli nijak nepomohou, ale počet kandidátů zúží.

Příklady. Nadále bude možné například žádat od dodavatele hardwaru, aby byly všechny komponenty PC sestavy téže značky. Takto objednával například Úřad geodézie, kartografie a katastru.

Nebo se do popisu zboží či služby vloží požadavek, kterou splňuje pouze jeden z hráčů na trhu. V praxi přitom existují i ​​zakázek, kde se jméno jediného možného uchazeče dostalo i do předmětu zakázky.
Související články

* Jakože snaha, jakože řešení
* PMÚ zpracoval dokument o protisoutěžních chování podnikatelů
* Další nepovedená soutěž na nitru
* Vydávání nových občanských průkazů se posune na červenec 2006
* Nekonečný příběh
* Veřejné zakázky: Krok vpřed, krok vzad
* Šaľa chce riskovat
* Mimořádně rizikový kapitál
* Veřejné zakázky a státní zakázky
* Zahraniční IT firmy si veřejnou správu pohlídali
* Možnosti nápravy v netransparentním veřejných zakázkách
* Zákonu o lobbingu hrozí, že bude příliš americký
* Zákon o veřejných zakázkách zostří jednací řízení bez zveřejnění
* Peter Kollárik: Zlepšování se je trend, ao ten se třeba snažit
* Vyjednávací řízení bez zveřejnění jsou pouze povrchem problémů zakázek
* Veřejné zakázky nám pije krev
* Jít do tendru bez místní pobočky se v unii nedoporučuje

Slovenský plynárenský průmysl touto klikou například musel legalizovat konzultační služby od svých akcionářů. Hledal proto know-how "na bázi zkušeností Ruhrgasu a Gas de France".

hmla_nota.jpgV vyjednávacím řízení bez zveřejnění oslovil Ruhrgas a Gas de France, dohodl se s nimi a ti mu konzultace dodali. Jinou možnost, jak nesvěřil citlivé údaje konkurenci, a přirozeně spolupracovat se svými akcionáři však podnik neměl. Zákon je přednostně šitý na veřejné instituce, nikoliv na podniky.

Proto i tento známý případ vytvořil precedens, podle kterého mohou analogicky postupovat i ostatní "veřejní" objednatelé služeb.

Bez ohledu na to, zda je to v jejich případě nezbytné. Pravděpodobnost, že by to kontrola zjistila, je mizivá, přestože teoreticky by všechna zadání měly splňovat kritérium nediskriminačního přístupu k dodavatelům.

Při diskriminačních zadáních nepřichází v úvahu ani upozornění na problém od neúspěšného uchazeče. Ti totiž upozorňují na většinu přešlapů zakázek, ale v těchto případech nejsou účastníky soutěže, jsou z ní vyloučeni dřív, než se začne.

Příkladem, kdy byly uchazeči diskriminováni požadavkem na nich, může být získání úvěru ve výši deset miliard korun pro Národní dálniční společnost (NDS). Ta od bank vyžadovala dlouhodobý lokální rating na slovenskou korunu. Takový však nemají ani všechny banky působící na Slovensku. NDS tak v podstatě ze soutěže vyloučila všechny zahraniční finanční domy, které by si nenašli Slovenská partnerů.

Do tendru na dálniční úvěr se nakonec přihlásil jeden uchazeč - konsorcium osmi bank. To nakonec i vyhrálo. Jeho podmínky pro poskytnutí úvěru státní firmě se nakonec výrazně přiblížili podmínkám, které má při úvěrování vláda, i když k soutěži fakticky nedošlo.

Kontrola - jen aby byla

Kontrolní mechanismy zadávání veřejných zakázek jsou nedostatečné. Účinná veřejná kontrola je funkční pouze do míry, jako zadavatelé o sobě informují ve Věstníku veřejných zakázek. Ten byl sice jako jeden z prvních zveřejněn bezplatně v internetu, dokonce v uživatelsky přijatelné podobě s funkčním vyhledáváním. Jenže zadavatelé v něm musí zveřejňovat pouze základní informace o nabídkových řízeních.

Podrobnější specifikace tendrů, ačkoli ty se tak či tak připravují v elektronické formě, vůbec ne. A protože úřad kontroluje pouze to, zda byly splněny podmínky zákona, stalo se i, že předmětem zakázky byla "pracovní stanice". To, že šlo o IT zakázku, se nakonec čtenář věstníku mohl dozvědět pouze z informace, že dodavatelem byla firma z IT branže.

Z věstníku Úřadu by navíc podle nového zákona měli úplně vypadnout i oznámení o uskutečněných výběrech takzvaných podprahových soutěží. Oznámení o jejich ukončení se budou pouze "sumarizovat pro statistiky".

Peter Kundera, který se v nevládní organizaci Aliance fair play zabývá zakázkami, upozorňuje, že mnoho nelegálních soutěží tak projde bez povšimnutí. "Mnoho problémů najde ve věstnících i veřejnost či média. Často totiž stačí podívat strohé informace z věstníku a ukáží se očividné přešlapy, "říká o praxi.

Limity pro takzvané podprahové zakázky a zakázky s nízkou hodnotou se přitom podle nového zákona zvýší. Při podprahových se budou moci zjednodušené postupy zakázek použít při zboží do dvou milionů a při pracích do 12 milionů korun. Při koupi zboží do milionu, respektive do čtyř milionů korun při obstarávání prací, dokonce nebude muset objednatel úřad ani jen informovat o výsledcích soutěže.

"Zadavatelé však budou muset dokumentovat, že měli alespoň tři nabídky, kdybychom náhodou přišli na kontrolu," nevidí problém předseda Úřadu pro veřejné zakázky (ÚVO) Béla Angy.

Na otázku TRENDU, kolik takových soutěží stihne úřad ročně odkontrolovat, už připouští, že na kontrolu podprahových as nízkou hodnotou úřad obvykle nechodí. "Nemáme kapacitu na takové kontroly. Zadavatelé však mají vlastní odbory kontroly či kontrolorů, ​​"vysvětluje představu úřadu B. Angy.

Kauce

Novinkou, která nepřispěje k možnostem kontroly, je i připravované zavedení kauce při podání námitky proti výsledkům soutěže či postupem objednatele. "Pokud by bylo oprávněných jen řekněme pět procent z podaných námitek, pochopím. Ale proč při takovém vysokém počtu oprávněných námitek zavádějí kauci, nevím, "komentuje P. Kundera návrh úřadu. Minulý rok byla vyhodnocena jako opodstatněná pětina podaných námitek.

Předseda ÚVO vidí důvod kauce v omezení neoprávněných námitek. Ty zatěžují úřad av praxi je využívají soutěžící na "zdržování soutěže a vytváření tlaku na zadavatele". S výškou kauce navrhované na jedno procento z pořizovací ceny však spokojený není. Myslí si, že by to mělo být méně, než navrhla vláda. Doufá, že ho poslanci vyslechnou.

Zdůraznit jim to bude i Slovenský plynárenský průmysl. Ten ve svých připomínkách upozornil, že výše kauce je velká, navrhoval do zákona vložit její jednotnou výšku 20 tisíc korun. Stejně, jak se snaží poslancem a tvůrcům zákona vysvětlit, že limity například pro podprahové zakázky jsou nastaveny na míru institucím.

Při podnicích, jakými jsou přirozené monopoly však jde o velmi malý obnos a za malé zakázky tak platí nepřiměřeně velkou administrativou. Podnik proto navrhuje to, co je běžné iv jiných zemích - oddělit podmínky pro veřejné zadavatele, tedy úřady, a pro ostatních zadavatelů.

V zásadě OK

Názory aktivisty mimovládky a ředitele úřadu se ještě více liší, když mluví o celkovém hodnocení situace. Stále častěji se objevující kauzy nezákonného zakázek připisuje šéf úřadu aktivitě médií a tomu, že se blíží konec roku, a tedy roste i počet veřejných soutěží. V zásadě si však myslí, že systém veřejných zakázek na Slovensku funguje dobře. "Systém jako takový funguje. Jen zadavatelé si musí soutěže lépe připravovat, "přibližuje svou optiku situace šéf ÚVO B. Angy.

Podle P. Kundera však chybí podstatné - tlak na dodržování zákona. "Úřad občas zveřejní výsledky kontrol, ale i za porušení zákona ukládá sankce jen výjimečně," tvrdí.

Úřad pro veřejné zakázky loni zjistil více než 196 porušení zákona a 243 oprávněných námitek uchazečů. Pro pokutu se rozhodl dohromady pouze v 29 případech. B. Angy to vysvětluje tím, že k pokutě sahají až v případě, že jde o porušení zákona, které má "bezprostřední vliv" na výsledek soutěže.

Problém, kdy a jakou pokutu dát, by měl vyřešit nový zákon. Zatímco úřad dosud ze zákona mohl pokutovat porušení zákona, nový zákon mu to ukládá ve vybraných případech jako povinnost. Nový zákon také přesně popisuje, za co a jakou pokutu může úřad uložit. Věc to sice upřesňuje, no P. Kundera upozorňuje, že zákon tím i dělá některé porušení paragrafů netrestateľnými, a tedy jejich dodržování nevymahatelným.

Úřadu však v každém případě zůstane možnost i podepsanou smlouvu napadnout u soudu. "Taková žaloba je však náročná. Musíme bojovat s renomovanými advokátními kancelářemi velkých hráčů na trhu. To je velmi těžké, "omlouvá B. Angy to, že uzavřenou smlouvu soudní cestou napadla instituce, kterou vede, ve své historii pouze jednou.

Pouze mimořádně

Pokud však poslanci parlamentu na nejbližší schůzi schválí vládní návrh zákona o veřejných zakázkách, vejde do historie. Vyjednávací řízení bez zveřejnění by totiž měly být od příštího roku možné pouze v případě "mimořádné události".

Fakticky se tak do zákona dostanou všechny návrhy změn, které obsahovala ještě v březnu letošního roku neschvaluje novela. Předkládal ji poslanec Směru Róbert Madej, politickou podporu měla pouze po druhé čtení.

Vysvětlení, proč ji nepodpořila celá vládní koalice, tehdy na sebe vzali poslanci SMK. Jejich straně patří podle koaliční dohody post šéfa ÚVO a fakticky tak politická odpovědnost za tuto problematiku. Tvrdili tehdy, že není důvod na změnu zákona v situaci, kdy se připravuje jeho zcela nový text. Vyjednávací řízení bez zveřejnění se všemi jejich chybami tak žili minimálně devět měsíců déle.

Způsobem, který je nesoutěžní a jehož výsledek se veřejnost dozví fakticky až po podpisu smlouvy, se v roce 2004 dělalo 40 procent všech zakázek. Jak to je letos, úřad ještě nepočítal.

V každém případě však v platnosti jsou stále všechny odůvodnění přímých zadání. "Akciovými cenami" se i letos objednávali dokonce auta, ačkoli ty se na Slovensku jinak než v akci již prakticky koupit nedají. Na jednoho dodavatele je stále možné našít zakázky tím, že se prohlásí, že nikdo jiný není schopen dané zboží či službu poskytnout. I časová tíseň stále není kvantifikována jako špatné plánování zadavatele, ale jako legitimní důvod nedělat soutěž.

Nově by měla v zákoně zůstat pouze užší verze časové tísně - mimořádná událost. Ta je však už definována tak, že by mělo být možné zpětně odkontrolovat, zda k ní nedošlo vinou zadavatele. Navíc, ten by v havarijních situacích měl mít možnost objednávat pouze to, co je akutní, zbytek by měl udělat soutěžními metodami. A objednávky děláno v této tísni by měl oznámit úřadu dva týdny před tím, než stihne podepsat smlouvu.

Kartely i ve veřejných zakázkách

Přestože veřejné zakázky má stimulovat konkurenci a hospodářskou soutěž, v praxi bývá relativně často pravdou i opak. K omezování veřejné soutěže a zároveň porušení zákona o hospodářské soutěži dochází především formou tajných dohod, respektive koordinace chování účastníků soutěže. Na trh veřejných zakázek totiž zpravidla funguje relativně málo subjektů, a tak je pro potenciálního zájemce o vytvoření kartelu snadné identifikovat konkurentů.

"Čím je méně subjektů na trhu, tím je pro ně snazší spojit se a dohodnout se na cenách, nabídkách, zákaznících nebo územích," upozorňuje v materiálu Indicie protisoutěžního chování v procesu veřejných zakázek antimonopolní úřad (PMÚ) ČR. Ani velký počet firem na trhu nemusí garantovat soutěžní prostředí. Díky kartelovému chování totiž může významný podíl veřejných zakázek dělit mezi malou skupinu firem. Forem spolupráce při veřejných soutěžích je několik. Kromě přímých dohod na nabízených cenách je nedovolená spolupráce často projevuje při takzvaném bid rigging.

Nastrčen konkurenti tehdy nebo svou nabídku během tendru stáhnou, nebo ji ani nepředloží. Případně jdou do soutěže s formální nabídkou, která je pro zadavatele nevýhodnější než ta od dohodnutého vítěze tendru. Odhalit takovou formu kartelu je o to těžší, že podáváním "konkurenčních nabídek" vytvářejí jeho členové dojem súťaže.Členovia kartelu se pak při tendrech střídají v tom, kdo podá vítěznou nabídku. Nezřídka však úspěšný dodavatel za své vítězství v tendru ostatním zaplatí, případně jim alespoň nahradí náklady spojené s předložením nabídky.

Ty si následně započte do své ceny. Indicií může být to, pokud například veřejné zakázky v jedné oblasti vyhrává vždy stejná společnost. Případně pokud nabídky přicházejí stále od stejných firem, přičemž se mění pouze vítěz jednotlivých tendrů. I při cenových nabídkách může leccos naznačit tajných dohod či kartelové jednání. Například i to, pokud existuje výrazný a neodůvodněný rozdíl mezi cenou vítězné nabídky a ostatními nabídkami. I sám Antimonopolní úřad ČR připouští, že odhalit takové protisoutěžní chování je v praxi těžké. Sankcí v takovém případě by měla být pokuta ve výši deset procent tržeb společnosti.