Konopný seznam

čtvrtek 7. července 2011

Itálie


Itálie, to nejsou jen úžasné pláže, ale i bohatá historie a kulturní tradice. Zájezdy na pobřeží Itálie patří k tradiční nabídce většiny cestovních kanceláří. Poznejte však i jiná italská místa, jako jsou světoznámé Benátky, jezero Lago di Garda, ostrovy Sardinie a Sicílie, města Řím, Florencie, Neapol či sídlo papeže Vatikán.
Časový rozdíl: +0 hodin

Oficiální název:Italská republika
Hlavní město:Řím
Rozloha:301 230 km2
Měna: EUR
Podnebí:Podnebí Itálie je velmi různorodé. Vzhledem k velké zeměpisné šířce je rozdílné na severu a na jihu země. Střed a jih Itálie se vyznačuje středomořským podnebím se suchým, teplým létem a deštivou zimou. Velký rozdíl je i mezi podnebím na pevnině a na ostrovech, kde panuje subtropické klima.

Itálie - Obyvatelstvo
Počet obyvatel:57 990 000
Národnostní složení:Italové 94%, Sardínčania 3%, Rétorománi 1,3%
Náboženství:římští katolíci 85%, bez vyznání 14%
Gramotnost:98%
Úřední jazyk:italština
Rizika:Bezpečnostní situace je v zásadě stejná jako v jiných evropských zemích, pozor na kapesní krádeže, krádeže v automobilech iv bytech, doporučuje se nenakupovat cenné zboží a elektroniku u pouličních prodejců a na trzích, požadovat vždy daňový doklad a uzavřít před cestou pojištění pro případ úrazu aneodkladného léčení.
Itálie - Zajímavosti

Pompeje - nejvýznamnější místa pohřbená pod lávou z Vesuvu (dospělí 13,5 EUR, děti 8 EUR - IV/2002)Vesuv (výstup ke kráteru Vesuvu, autobusy z Neapole). Jinak ale sopky na Sicílii a hlavně Stromboli jsou zadarmo, s méně turisty a mnohem hezčí.Etna - činná sopka vysoká ± 3340 metrů, nad 3000 metrů v podstatě nepřetržitě proudí láva ak vidění jsou bizarní sírové útvary (výjezd autem do 1900 metrů, lanovka do 2500 metrů a džípy do 2900 metrů).


Památky
Památky v Římě (Koloseum a jiné), Benátky (Náměstí sv. Marka), Milán (Milánská katedrála), Šikmá věž v Pise, katedrála ve Florencii, Chrám Santa Chiara (Assisi), Castel del Monte (Bari), svatyně v Paeste, svatyně Kastoria a Polluse (Agrigento - Sicílie).Historie
Římská říšeUž před čtyřmi tisíci let sem přišli italské kmeny. O tisíc let později přišli Etruskové, což byl velmi vyspělý národ, jehož existence je stále zahalena řadou tajemství. Ti postupně ovládli celý poloostrov. Římské impérium postupně ovládlo všechny zdejší kultury (etruskou, italskou, řeckou). Římská říše ovládala svého času celé Středomoří a Blízký východ.Rozpad ŘímaPronikající germánské kmeny (Ostrogóti, Langobardi) přivodili rozpad Říma.Území se rozdělilo na řadu nestabilních státních útvarů. Byzanc (Východořímská říše) si udržela vliv v oblasti Ravenny, Říma av jižní Itálii. Řím se stal jádrem církevního státu. Jižní itálie a Sicílie je ovládnuta v 11. století Normany a vzniká zde Království obojí Sicílie, těžící z hospodářských a kulturních styků s arabskou a byzantskou oblastí.Středověk až 18. stoletíV tomto období patřila oblast Itálie k nejvyspělejším v Evropě. Nositeli tohoto pokroku a rozvoje se staly severoitalská města (Benátky, Janov, Florencie, Milán), které v 14. století fungovaly jako samostatné republiky. Obdobím jejich rozkvětu bylo hlavně následující století.Napoleonské války a sjednoceníNapoleonské války umocnily revoluční vlnu v Itálii, namířenou proti feudálnímu systému. Napoleon prohlásil Italské království, Řím připojil k Francii, ale po jeho porážce se vrátil na většině území Itálie předrevoluční stav. V jižní Itálii bylo Království obojí Sicílie pod vládou Bourbonů. Po národně-osvobozeneckých bouřích (Garibaldiho tažení) vyhlásilo a vytvořilo sjednocené Italské království pod vládou savojské dynastie. Proces sjednocení byl dokončen r.. 1870 připojením Říma (v roce 1871 byl vyčleněn Vatikán).Vstup do 20. stoletíRelativní zaostalost země vedla k politické nestabilitě, což s sebou nese téměř vždy nacionalistické nálady. Ti se dožadovali uznání Itálie jako světové velmoci. V 80. letech 19. století zahajuje Itálie koloniální výboje v severní Africe (Eritrea, Somálsko), roku 1890 získává protektorát nad Habeší (Etiopie). Politicky se Itálie orientuje na Německo a Rakousko - Uhersko, s nimiž v roce 1882 založila Trojspolek, který byl namířen proti Francii (tedy zpočátku velmi bohulibý cíl, bohužel se časem poněkud zvrtl). Začátkem 20. století se dostává po dlouhé době Itálii prosperity a rozvoje. Do první světové války vstoupila po boku Německa a Rakousko - Uherska. 24. května 1915 se to změnilo, usmířila se s Francií a vojensky se zapojilo do války na straně Dohody.II. světová válkaPoválečné vyrovnání neuspokojilo italské územní požadavky. To vede k vzrůstu radikálního fašistického hnutí pod vedením Benita Mussoliniho. 28. 10. 1922 obsazují jeho squadristé Řím. Mussolini je jmenován ministerským předsedou a po roce 1925 nastoluje totalitní režim. Roku 1936 vzniká osa Berlín - Řím a Itálie se spolu s Hitlerovským Německem připravuje na válku. Do 2. světové války vstupuje Itálie v 40. letech. Válka však přivedla Itálii velmi brzy na pokraj krachu, rozpad hospodářství a těžké porážky v severní Africe umožnily vylodění Spojenců v jižní Itálii. Domácí opozice se vzbouřila a 25. 7. 1943 Mussoliniho zatkla a uvěznila. Krátce poté Itálie kapituluje (3. 9. 1943). V té době však byla většina Itálie obsazena německou armádou, která osvobodila Mussoliniho a nastolila na severu země Italskou sociální republiku. Na jihu zůstal zbytek Itálie pod patronátem spojeneckých vojsk.Poválečné ItáliePoválečná Italská republika byla vyhlášena 18. 6. 1946. Itálie se zapojuje do Marshallova plánu v roce 1949 se stává členem NATO. V padesátých a počátkem 60. let se střídají u moci vlády pravicové a pravocentristické. Díky zahraničním investicím zažívá Itálie velký hospodářský vzestup. Roku 1963 se poprvé dostávají do vlády socialisté a začíná období tzv.. levicového centrismu. To samozřejmě ihned vedlo ke krizím, které začaly v 1968 - 1969 a byly doprovázeny velkými sázkovými hnutími a studentskými bouřemi.SoučasnostV zahraniční politice se Itálie snažila udržet vliv ve Středomoří i za cenu podpory palestinskému hnutí, což vede k tzv.. importovanému terorismu. Proto se v polovině 80. let začala více orientovat na země Latinské Ameriky. Zvládla kritické hospodářské ukazatele i vysokou inflaci své liry a stala se členem EMU. V poválečné historii byla politika provázána silnou politickou nestabilitou a Itálie mělo v průměru jednu vládu na jeden rok, proto přešla v současnosti na většinový systém, který by měl dopomoci k větší stabilitě.

Žádné komentáře:

Okomentovat